Před několika dny začalo v New Yorku valné shromáždění OSN. Ze všech zpráv z tohoto setkání vynikla zejména jediná, o projevu íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, který, jako už mnohokrát v minulosti, pohoršil delegace USA a členů EU včetně ČR natolik, že na protest odešly ze sálu. Íránský prezident totiž ve čtvrtek prohlásil mj. to, že za útokem na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. 9. 2001 stojí samotné Spojené státy americké. Takové tvrzení lze po právu označit za šokující a pobuřující, tím spíše, když zazní z úst čelního představitele státu. Různé konspirační teorie však podobná tvrzení přinesly již krátce po této tragické události a oficiální vyšetřování navíc nevyznělo zcela přesvědčivě. Pro stručnost připomeňme jen některé postřehy: objevila se podezření, že přípravné činnosti vedoucí k dotyčnému útoku byly známy v dostatečném předstihu, tedy že tajné služby mohly útokům zabránit. Za zmínku též stojí videozáznamy pádů obou budov, ze kterých je patrné, že horní patra obou budov se k zemi řítila rychlostí a směrem téměř přesně odpovídajícími volnému pádu, což bývá obvyklé spíše u řízených demolicí.
Jaká je pravda, se možná nedozvíme nikdy. Je však jisté, že z této události vytěžily Spojené státy, přesněji vláda George Bushe ml., co možná nejvíce. Byla využita jako záminka pro války v Iráku a Afghánistánu, které nic užitečného nepřinesly. Afghánistán dnes sice není celý pod nadvládou ostře protizápadního Tálibánu, jeho vliv však byl pouze oslaben, a instalovaný „demokratický“ režim prezidenta Karzáího není s to plnit ani roli loutky a odehrát uvěřitelné divadlo o svobodných demokratických volbách. Irák na tom není o mnoho lépe, totalitní režim Saddáma Husajna nahradil do té doby potlačený, leč stále trvající konflikt znesvářených náboženských a národnostních skupin. Vývoz „Svobody™ a Demokracie™“ tak skončil katastrofou.
Odvrácenou stranou následků událostí 11. 9. 2001 jsou zákonná opatření, která jsou zaváděna pod záminkou tzv. boje proti terorismu, která šikanují slušné občany a oklešťují jejich svobody. Poměrně známé jsou stále přísnější kontroly a předpisy pro cestování (letištní RTG scannery, omezení příručních zavazadel i co do množství nápojů a léků atd.), či zavádění osobních dokladů s biometrickými údaji. Důležitý je i zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, který ukládá povinnost poskytovatelům připojení k internetu a telefonním operátorům uchovávat záznamy, kdo se s kým kdy spojil. K provádění uvedeného opatření není nutné, aby sledované osoby byly podezřelé z páchání trestné činnosti, je uplatňováno na všechny bez rozdílu. Právo na soukromí zaručované Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku, dostalo další výjimku, a lze předpokládat, že další budou přibývat.
Pokud se vrátíme k otázce narůstajícího terorismu, nelze si nevšimnout, že se, až na výjimky, nejedná o duševně vyšinuté původní občany, kteří by takto ohrožovali své okolí, ale o zfanatizované muslimy pocházející ze zemí, v nichž je islám hlavním či jediným náboženstvím. Někdy jde i o konvertity. Proto mohou být země původu obviňovány, že podporují tento druh násilí. S nedůvěrou se tak mohou setkat i ti muslimové, kteří žádným ohrožením nejsou. Jde o ukázkový příklad náboženských předsudků založených na zprostředkované (u těch šťastnějších pak prožité) špatné zkušenosti se sebevražednými útoky. Tyto předsudky přiživují i záběry z bouřlivých demonstrací, na kterých muslimové spílali západnímu světu za karikatury proroka Mohameda, případně jiné projevy kritizující islám.
Je pochopitelné, pokud vývoz západní demokracie do východních islámských zemí násilnými, v podstatě teroristickými metodami, někteří oslavují a přijímají jako nutnost. Stejně tak je pochopitelné, když fanatičtí muslimové ospravedlňují teroristické útoky džihádem. Ač je obojí konání odsouzeníhodné, protože je daleko za hranicí nutné obrany vlastní svobody, a stojí za ním jednoznačně dobyvačné úmysly, podobá se svou motivací válkám proběhlým v minulosti. Pozoruhodná je však rozštěpenost přístupu k muslimům v západním světě. Na jedné straně je islám líčen jako zlo, které je nutno vykořenit a nahradit západním světonázorem, na druhou stranu dává Evropa spolu s USA jakýmkoli přistěhovalcům (včetně muslimských) práva na trvalý pobyt, život podle svých návyků ze zemí původu a (na rozdíl od domácích obyvatel) žádné povinnosti.
Dvojaký přístup k islámskému světu je neudržitelný a nemůže skončit dobře. Lze donekonečna hospodářsky izolovat Írán, obviňovat jej z výroby jaderných zbraní a spolu s mnohými dalšími muslimskými zeměmi kritizovat za nedostatky v dodržování lidských práv, a pak se ještě pohoršovat nad nenávistnými projevy, jaký přednesl Mahmúd Ahmadínežád tento týden na půdě OSN? A můžeme si současně dovolit pokrytecky přijímat mezi sebe ty, o které nestojíme, a kteří nestojí o nás, jen abychom si nalhávali, jak překypujeme tolerancí? Udržovat neudržitelné lze jen za cenu dalšího omezování svobod, které pomalu ale jistě probíhá.
Autor: #Tom
Bez ohledu na ideologickou argumentaci výbojů USA vůči svrchovaným státům na blízkém Východu je nutné mít na paměti, že jako českým vlastencům by nám svoboda a demokracie měla být stejně vzácná a vážená jako vlast a národ. Bez touhy po svobodě by českoslovenští legionáři nenasazovali své životy v boji za samostatné Československo a bez demokracie by první republika nedokázala ujít tak velký kus cesty.
ono se to prostě zbortí, když v jedné třetině přestane nést kce, tak zbytek se zhroutí taky, přeci jen železobeton, zejména prefabrikáty a ocelové kce jsou relativně dimenzovány na konkretní zatížení anení tam používán zas tak velký koeficient jako u kcí betonovaných na místě. Americké mrakodrapy jsou všechny převážně ocelové nosné kce. … spíše na celém bylo vtipné to co se stalo u Pentagonu, to už bylo z říše pohádek.. zejména ony zábery dopadu letadla..
Ocel i jiné kovy vysokou teplotou sice „změknou“, takže se deformují mnohem snadněji než za studena, ale přijde mi divné, že by to v celé budově nastalo právě tak souměrně, aby se takto zřítila.
První důvod proč se sesunuly později, ne hnedpři utoku a kolmo dolů… ocelové kce a ocel samotná má mez kluzu, je to cca teplota, při které dochází k prudkému poklesu pevnosti oceli… a dojde k destrukci, ta je náhlá a není jako u dřeva, které lze na pohled odhadnout.
Když už jsou tam jiné velmi zajímavé „zvlaštnosti“, ale zrovna tohle je technicky normalní.