Historická fantasy není v našich končinách příliš zastoupeným literárním tématem. Navíc pokud jde o takovou, která nepostupuje metodou virtuálních dějin (Konfederace poráží Unii, Československo odmítá Mnichov…), ale která se snaží do reálných kulis a situací naroubovat neviditelnou „magii všedního dne.“
Do krajiny literární fantasy, obývané většinou postavami „tolkienovského“ světa a různými pseudogotickými nebo mimozemskými stvořeními, rázně vstoupil začínající autor Tomáš Bandžuch, který děj svého povídkového románu „Ve službách republiky“ zasadil do meziválečné reality dvacátých a třicátých let.
Bandžuchovi hrdinové necestují časem, ani neotevírají portály do nových dimenzí. Jsou to uvěřitelní lidé, žijící v uvěřitelném prostředí. Jen mají neuvěřitelné schopnosti.
Autorův hlavní hrdina, který jé ústřední postavou knihy, by se dal poněkud cimrmanovsky nazvat jako nekromant – úředník. Tím ovšem cimrmanovština končí. Bývalý legionář a student kněžského semináře Petr Hankl v sobě krátce po skončení první světové války za dramatických okolností objevuje nadpřirozené schopnosti, které nastartují jeho příběh. Příběh, který se začíná psát v Rusku zmítaném revolučními boji a přes tajuplné prostředí mongolských klášterů a divokých stepí přenese svého konzumenta až do střední Evropy, kde se Hankl stává nekromantem Čarotvorných služeb Republiky Československé. V jejích řadách se pak utkává s německými, maďarskými nebo sovětskými protivníky své kategorie. Mezi těmito padouchy výrazně dominuje německý mág Lothar von Grebe, soukromník,který za dostatečně velkou sumu provádí dostatečně velké špatnosti.
Po tomto úvodu bych měl v rámci objektivity říci, že moji nestrannost lze u této recenze zpochybnit. Autor knihy je můj spolužák z pražských studií historie a politologie a také dobrý kamarád, se kterým jsem svého času vypil nejeden žejdlík (nejen) v naší oblíbené hospůdce U Dandů. Byl jsem u toho, když jednotliové části knihy vznikaly a radil jsem Tomáši Bandžuchovi ohledně zbraní a militárií, aby tyto reálie odpovídaly skutečnému stavu.
Nicméně přesto se pokusím o nezaujatou a objektivní recenzi. Laskavého čtenáře bych také rád ujistil, že pokud by se mi Bandžuchovo dílo nelíbilo, rozhodně bych se netrápil tím, abych mu byl při jeho tvorbě nápomocen. A kdybych ho považoval za špatné, bylo by mou nemilou kamarádskou povinností svůj názor Bandžuchovi sdělit.
Kniha je rozdělena do sedmi povídek, v každé z nich se uzavře jeden konkrétní příběh, ale zároveň tvoří dohromady také prostupující celek, který se postupně sympatický pomalým tempem sune kupředu. Jak jsem zmínil výše, Bandžuch je vystudovaný historik a politolog, což je v díle znát. Neuvěřitelný příběh krvavé i nekrvavé magie se tak pohybuje v naprosto precizně reálných dobových kulisách.
Bandžuch je skvělý vypravěč a pointovač. Jeho styl se dobře čte, vtáhne čtenáře do děje a vede ho spletitou, avšak přehlednou sítí zápletek, zvratů, postupně odhalovaných významů a překvapivých rozuzlení. Dá se tedy říci, že čtenář je vždy udržován v určitém stavu napětí a nejistoty. Jedinečný je také jeho způsob prolínání fantasy fikce se skutečnými historickými událostmi. Tady si s tím Bandžuch prostě kreativně hraje jako Zdeněk Pohlerich s novým receptem.
Obzvláště půvabné je tak jeho „vysvětlení“ reálných vražd Otýlie Vranské nebo Horsta Wessela skrze zpravodajskou hru magických služeb. Stejně tak způsob, jakým Bandžuch do své knihy komponuje staré mýty a legendy (například staroruskou bylinu Ilja Muromec) by neměl zůstat bez uznání.
V Bandžuchově knize disponuje každý vyspělý stát svou skrytou magickou službou a tyto spolu pak podle geopolitických vztahů bojují jako klasické tajné služby. Pouze poněkud jinými metodami.
Z tohoto důvodu je tedy logické, že do děje aktivně vstupují skutečné osobnosti politiky či byznysu tehdejšího světa. A když říkám aktivně, tak myslím skutečně aktivně. Nikoliv ve smyslu, že je hlavní hrdina potká někde na ulici.
A tak říšský prezident Paul von Hindenburg řídí porady německých Zauberdienste (Čarotvorné služby), český nacionalista Karel Kramář se podílí na tajné operaci proti sovětské NKVD (předchůdce známé KGB),anebo můžeme vidět německého nacionála Alfreda Huggenberga, kterak si najímá čaroděje, aby proti sobě poštvával nacisty a komunisty, z čehož si Huggenberg slibuje zisk pro svou Německou nacionálně lidovou stranu. A takových příkladů bychom u Bandžucha našli více.
Další silnou zbraní Bandžuchova románu je velmi dobře zvládnutá atmosféra, která vás vtáhne do konkrétního prostředí, ať už jsou to budhistické chrámy v Mongolsku, hradby oravského hradu nebo potemnělá zákoutí staré Prahy. Dvě z povídek – Symfonie noci a Martyr – Bandžuch zpodobnil v lehce noirovém stylu a i tady mu sázka na atmosféru vyšla.
Rád bych také ocenil, že přes dovedně utkanou oponu magična, historie a zákulisních her prosvítají také atmosferické paprsky podobné duchu Četnických humoresek. Tento nádech Bandžuchově příběhu dávají zejména některé rázovité figurky - kupříkladu magií nadaný zlodějíček Lojza, druhý velitel Čarotvorných služeb plukovník Kolář, který je zapřísáhlým národním demokratem a když se naštve, je schopen i uškrtit démona (německého, přirozeně) anebo prozíravá manželka hlavního hrdiny Petra Hankla, která bere život i netradiční práci svého muže s jakýmsi „anglickým“ nadhledem (byť se jedná o pražskou Němku)
Bandžuchův skvělý debut se ovšem neobešel bez určitých – byť nepříliš podstatných – dětských nemocí. Autor se do svého vydařeného pointování občas vžil natolik, že některé z povídek přesytil „náhlými zvraty.“ Záchrana v poslední chvíli jistě působí dramaticky a efektivně. Když k ní ale dojde několikrát, čtenář si na ni už zvykne a dokonce s ní později začne i počítat.
Rovněž mi přijde poněkud zbytečné, že autor nepostupuje přísně chronologicky. Bezprostředně na sebe navazují pouze první příběhy z let 1920 a 1921 a následně roky 1929 – 1930. Poté i mezitím Bandžuch „skáče v čase“ ,což může čtenáře trochu zaskočit a každopádně to od něj vyžaduje zvýšenou pozornost.
Občas slýchám také námitku, že hlavní hrdina je někdy dějem vlečen, místo aby ho utvářel. Vzhledem k širokému záběru a množství postav mi osobně tato věc nevadí, ale chápu, že na tento fakt může někdo objektivně poukázat.
Kniha Tomáše Bandžucha nicméně zůstává ojedinělým unikátem na našem knižním trhu. Pošmákne si na ní milovník dobrodružných příhod, novodobé historie i fantasy literatury. Vůbec přitom není nutné, aby se čtenář nějak výrazněji orientoval v historických souvislostech. Akorát mu potom nebude jasné, která postava je fiktivní a kterou vytvořila historická skutečnost. I to může mít svoje kouzlo.
Autor knihy: Tomáš Bandžuch
Autor přebálky: Jiřina Kmínková
Vnitřní ilustrace: Leonard Medek
Nakladatelství: Straky na vrbě
Edice: Česká fantastika (84)
ISBN: 978-80-87364-26-0
Cena: 333,- K
Autor recenze: Marek Skřipský, zdroj: conpat.blog.tyden.cz
