17. dubna 1969 zasedal na Pražském hradě ÚV KSČ, který přijal rezignaci Alexandra Dubčeka na funkci prvního tajemníka strany. Zasedání se zúčastnilo 182 členů, z toho se 150 vyslovilo pro Dubčekův odchod. Zároveň se ÚV vyslovil 156 hlasy ze 178 hlasujících pro Gustava Husáka do funkce prvního tajemníka. Sám Dubček zpočátku prosazoval Ing. Oldřicha Černíka.
Toto dubnové zasedání ještě více posílilo normalizační proces, jež v Československu nastal po srpnové okupaci v roce 1968. Alexander Dubček se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ v lednu 1968, poté co se ÚV rozhodl oddělit funkce prezidenta republiky a prvního tajemníka strany. Volba Dubčeka, který do té doby působil jako první tajemník ÚV KSS, do této funkce byla kompromisem, jelikož členové ÚV se nebyli schopni dohodnout a podpořili tedy návrh prezidenta Novotného.
Dubčekovo působení v této funkci bylo klíčové pro proces tzv. Pražského jara 1968, jež začal právě zvolením Dubčeka a skončil v noci z 20. na 21. srpna 1968, kdy na naše území vstoupily armády Varšavské smlouvy. Samozřejmě, Dubček byl sovětským soudruhům trnem v oku, jelikož během jeho působení došlo k liberalizaci společenských poměrů (např. svoboda tisku) a “demokratizaci” komunistického Československa. Po svém odvolání z funkce prvního tajemníka, Dubček ještě působil jako předseda Federálního shromáždění a svým podpisem legalizoval tzv. pendrekový zákon, který vedl k represím vůči srpnovým demonstrantům.
Gustav Husák ještě v průběhu Pražského jara vystupoval jako Dubčekův věrný stoupenec. Při jednáních v Moskvě v roce 1968 se v něm ale zhlédl Brežněv a Husák se stal jeho oblíbencem. Asi právě proto se Husák po okupaci v srpnu 1968 od Dubčeka úplně odvrátil. V roce 1969 tedy Husák dosedl na místo prvního tajemníka ÚV KSČ a v roce 1971 se stal generálním tajemníkem. 29. května 1975 následovalo jeho zvolení do funkce prezidenta ČSSR, samozřejmě, s plnou podporou sovětského vedení.
Zdroje: www.libri.cz, www.totalita.cz, www.ireferaty.lidovky.cz, www.hrad.cz
