Přednáška prof. Čorneje na téma husitství – 20. října 2011, Rokycany

Sdružení Rokycanští patrioti uspořádalo 20. října přednášku prof. PhDr. Petra Čorneje, DrSc. na téma Rožmberkové, husitství a Rokycansko. Podobné akce nejsou na Plzeňsku příliš časté, a tak si přednášku nenechali ujít mnozí členové Svornosti a to nejen z Plzně, ale i z nové regionální organizace Brdy.

Profesor Čornej zahájil své vystoupení poměrně zeširoka a uvedl posluchače do reálií přelomu 14. a 15. století, zejména s důrazem na rod Rožmberků. Dozvěděli jsme se, že Rožmberkové, ač tradičně spojování s jejich jihočeským dominiem, měl své zájmy od  první poloviny 14. století také na Rokycansku. Vlastnili zde rozsáhlá panství a ovládali mnohé strategické hrady, jejich zájmy tudíž museli zákonitě kolidovat s místní šlechtou, zejména se západočeskými rody Švamberků a Švihovských z Rýzmberka, ale i se zájmy krále. Tyto četné spory často vyústili v potyčky a drobné války. Král měl povinnost tyto „zemské škůdce“ potírat a často proti místní šlechtě vysílal královská vojska, složená zejména z pražských měšťanů, v té době již z velké části husitů. Z tohoto důvodu se zřejmě většina západočeské šlechty přiklonila ke katolická straně a sjednotila se později v plzeňském landfrýdu. Stoupence mistra Jana podporovala Eliška z Kravař, přivdaná k Rožmberkům, která zaštiťovala známou husitskou pouť na Bzí horu u Blovic a i díky ní byl její syn Oldřich II. z Rožmberka, pozdější vůdce katolických pánů, dlouho stoupencem pod obojí.

Po rozsáhlém úvodu přednáška pokračovala obecným nástinem husitské revoluce, jejími ideály a personáliemi s ní spojených postav, opět s důrazem na západní Čechy. Detailně jsme pak byli seznámeni i se situacích v obou pražských městech a s jejich představiteli, jakými byli např. Jan Želivský nebo Jan Rokycana. V této části vynikli jádra sporů mezi katolickými a kališnickými šlechtici, při kterých zhusta nešlo o víru, ale o statky materiální. Následoval výklad o situaci po bitvě u Lipan až k problematické korunovaci Jiřího z Poděbrad. V tomto období katolická šlechta naplno využívala své postavení a tvrdě potírala husitství v celém regionu. Výklad pak byl zakončen opět Rožmberky, konkrétně vztahem vratislavského biskupa Jošta II. z Rožmberka a Jiřího z Poděbrad.

Po výkladu odpovídal prof. Čornej na otázky, a i zde jsme se dozvěděli mnoho zajímavého, např. že Žižka zřejmě nebyl ve službách krále Václava IV. Zde je třeba kvitovat vysokou úroveň posluchačů. Bylo vidět, že je historie vlastního města a regionu skutečně zajímá a mnohé dotazy byli opravdu sofistikované.

Po výkladu jsme se odebrali do přilehlé restaurace, kde jsme vášnivě a se zanícením diskutovali o nejen husitství, ale i o dalších kontroverzních otázkách naší historie. Přednáška byla pro všechny zúčastněné jistě podnětná, obzvlášť čeští vlastenci by se měli aktivně zajímat o vlastní historii, její znalost čerpat od renomovaných historiků a dbát na historický kontext, jenž je pro pochopení popisovaných dějů nezbytný. Podobné přednášky jsou důležité k získání patřičného rozhledu, nezbytného pro komplexní interpretaci historie.

Rádi bychom tímto poděkovali prof. Čornejovi za kvalitní přednášku a Rokycanským patriotům za její organizaci. Těšíme se na další akce v podobném duchu.