CVVM – Názory české veřejnosti na situaci ve Šluknovském výběžku – listopad 2011

V říjnu 2011 byly do výzkumu Naše společnost zaráženy otázky mapující názory lidí na situaci ve Šluknovském výběžku. Jedna z otázek byla zaměřená na to, jak závažný problém situace na Šluknovsku představuje. Další zjišťovala mínění občanů o dosavadním jednání vybraných aktéru v této věci.

To, zda situace ve Šluknovském výběžku představuje pro občany problém, bylo zkoumáno ve třech rovinách: jednak problematičnost pro českou společnost, pro region Šluknovska a tamní obyvatele a pro respondenta osobně. Situace na Šluknovsku je viděna jako jednoznačně problematická pro daný region a místní obyvatele (91 % to považuje za velmi vážný nebo dosti vážný problém, přičemž krajní variantu volí 66 %). Jako poměrně problematická je tato situace považována i pro celou českou společnost (83 % ji označilo za velmi vážný nebo dosti vážný problém, krajní variantu jmenovalo 41 %). Již méně to lidé vnímají jako svůj osobní problém: v tomto případě závažnost jmenuje necelá třetina obyvatel (31 %), naopak více než třetina (37 %) to považuje za málo vážný problém a pro pětinu (21 %) to osobně žádný problém nepředstavuje (viz graf 1).

Graf 1. Představuje situace ve Šluknovském výběžku problém

Znění otázky: „Představuje podle Vás současná situace ve Šluknovském výběžku problém a) pro českou společnost, b) pro region Šluknovska a tamní obyvatele, c) pro Vás osobně.“ Varianty odpovědí: velmi vážný problém, dosti vážný problém, málo vážný problém, vůbec to není problém.

Názory na problematičnost situace ve Šluknovském výběžku jsou poměrně univerzální. Pouze při posuzování české společnosti jako celku, a také regionu Šluknovska mladí lidé ve veku 15 – 19 let o něco častěji neumějí zaujmout postoj. O situaci na Šluknovsku jako o osobním problému se častěji zmiňují lidé z Libereckého, Ústeckého a Karlovarského kraje.

Další otázka se věnovala dosavadnímu jednání vybraných aktéru v souvislosti se situací na Šluknovsku. Do této baterie byly zaráženy různé typy aktérů, kteří mají velmi odlišný vliv na danou situaci. V jedné skupině se nachází instituce a orgány státu a veřejné správy, do druhé lze zařadit obyvatele dané oblasti, další tvoří uskupení občanské společnosti a zcela samostatně stojí média.

Z institucí a orgánu státu a veřejné správy je poměrně kladně vnímáno jednání policie ČR (51 % kladných odpovědí), pozitivní hodnocení převažuje také u obcí a starostů (43 %). Naopak činnost kraje a jeho představitelů je vnímaná spíše záporně, podobně jako i činnost vlády. Poměrně specifická je situace u Zmocněnkyně vlády pro lidská práva a Agentury pro sociální začleňování, u kterých sice převládá záporné hodnocení, avšak velká část veřejnosti (37 %, resp. 45 %) se zároveň k jednání těchto institucí neumí vyjádřit.

Pokud srovnáme postoje veřejnosti k jednání obyvatel Šluknovského výběžku, je vidět, že poměrně kladně je vnímáno většinové obyvatelstvo, zatímco k sociálně vyloučeným občanům panuje v zásadě velký odstup.

Další skupinu aktérů tvoří ti, kteří nějakým způsobem vycházejí z aktivit občanů, i když každý z těchto aktéru jiným, odlišným způsobem. V případě krajně pravicových organizací necelá třetina občanů neumí jejich aktivitu ve vztahu ke Šluknovsku posoudit. U těch, kteří názor vyjádřit umí, poměrně značně převažuje negativní hodnocení (48 %) nad kladným (17 %). Také vnímání činnosti neziskových organizací je charakterizováno velkým, téměř dvoutřetinovým podílem těch, kteří nevyjadřují ani kladný ani záporný postoj – dosavadní činnost neumí zhodnotit více než dvě pětiny obyvatel ČR (44 %) a další pětina si myslí, že tyto organizace na vzniklou situaci nemají žádný vliv. Dosavadní role médií není hodnocena jednoznačně – 37 % občanů ji vnímá kladně, 41 % záporně.

Graf 2. Hodnocení dosavadního jednání jednotlivých aktéru

Znění otázky: „Jak byste hodnotil dosavadní jednání jednotlivých aktéru v této otázce? a) Vláda ČR, b) kraj a představitelé kraje, c) obec a její představitelé, starostové, d) policie ČR, e) Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, f) Agentura pro sociální začleňování, g) neziskové organizace, h) místní většinové obyvatelstvo, i) místní sociálně vyloučené obyvatelstvo, j) krajně pravicové organizace, k) média.“ Varianty odpovědí: rozhodne kladně, spíše kladně, spíše záporně, rozhodne záporně, nemá vliv.

Technické parametry
Výzkum: Naše společnost 2011, v11-10
Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Projekt: Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.
Termín terénního šetření: 3. 10. – 10. 10. 2011
Výběr respondentu: Kvótní výběr
Kvóty: Region (Oblasti NUTS 2), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání
Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad
Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let
Počet dotázaných: 1052
Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem
Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník
Otázky: OB.51, OB.52
Zveřejněno dne: 9. listopadu 2011
Zpracovala: Paulína Tabery