Výstava „Život TGM na Hradě – všední i sváteční“, 9. 3. 2010 Praha

TGM - socha - jezdecká socha - prezident osvoboditelNa Pražském hradě je do 14. března 2010 k vidění unikátní výstava s názvem „Život TGM na Hradě – všední i sváteční“. Při jejím otevření promluvil i prezident Václav Klaus (viz: ZDE), který svým projevem chtěl vystihnout obsah a účel výstavy, zda se mu to zdařilo, nechám spíše na Vašem posouzení. Já mohu na tomto místě nabídnout pouze vlastní dojmy a pocity.
Unikátnost výstavy spočívá předně v umístění do prostor tzv. Rožmberského paláce, který je běžně veřejnosti nepřístupný. Jedná se o relativně (ve srovnání s frekventovanými reprezentačními prostorami Hradu) nevelkou budovu, jejíž hlavní sál je však zajímavě po stranách zakončen polovičními klenutými oblouky, což je dle mého názoru neobvyklý architektonický prvek. Tento prostor z mého pohledu dodal výstavě na zajímavosti a zdůraznil historické zaměření tématu výstavy. Dále je nutno vyzdvihnout, že ti, kteří výstavu připravovali, tak zjevně činili s velkým entuziasmem, neboť sami zrekonstruovali kompletní Masarykův rodokmen a tento, včetně kreseb či fotografií obličejů vyjevili ve výtvarné podobě (vedle toho je k vidění i rodokmen ručně psaný).
Z hlediska obsahového se mi výstava líbila, nabídla totiž artefakty, které nejsou příliš známé a člověk z nich může čerpat informace jak o stylu života Presidenta osvoboditele, tak o podnikatelském dění za tzv. první republiky. Velmi zajímavé jsou dobové nabídky na vybavení bytu TGM nábytkem, na dodání zdviže, automobilu atd. nechybí ani lékařské zprávy o zdravotním stavu TGM. Při bližším zkoumání vystavených textů stejně jako dojmů návštěvníků však nejen že jsem nezískal pocit, že by TGM byl prostým člověkem, jak o něm rádi píší životopisci (a za kterého se údajně sám považoval), získal jsem pocity rozporuplné. Není pochyb o tom, že našemu prvnímu presidentovi byly již za jeho života prokazovány vpravdě božské pocty a měl k dispozici i neuvěřitelné materiální výhody. Na „vedení domácnosti“ v roce 1933 čerpal měsíčně 130.000,- Kč, pro srovnání plat poslance Národního shromáždění byl 5.000,- Kč měsíčně a plat kvalifikovaného dělníka max. 1.000,- Kč měsíčně. K vidění je i výpis z listu TGM Janu Masarykovi, v němž si stěžuje na automobil Hispano-Suiza, tehdy velmi luxusní vůz. Než pošel věkem („zcepeněl“) Masarykův oblíbený kůň, věnovali se mu hned 3 zvěrolékaři a následně byl kůň šetrně přepraven k pitvě. Lékaři prof. Dr. Ladislavu Syllabovi zaplatila kancelář prezidenta za vzornou péči o (nutno přiznat, že těžce) nemocného presidenta 55.000,- Kč, což odpovídá dnešnímu minimálně desetinásobku atd.
Bez ohledu na výše uvedené byl Tatíček prostým lidem milován a při svých vyjížďkách na koni po Praze (které naháněly děs tehdejší policii, neboť z hlediska dopravního se jednalo o velmi riskantní počin) oslavován. To vše a mnohé další výstava odkrývá. Příjemné je i to, že vstup je zdarma, nepříjemností je fakt, že po 14.3.2010 bude výstava ukončena a pouze částečně přesunuta do Hodonína, kde se celý rok 2010 budou konat vzpomínkové akce na místního nejvýznačnějšího rodáka.

Autor: Mgr. et Bc. Tomáš Hodys (text, čast fotografií)
Výstavy se zúčastnili členové regionálních organizací Svornosti z Prahy a Plzně.

Tento příspěvek zařazen v rubrice kulturní. Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Protected by WP Anti Spam