Slovanům je u nás věnována řada publikací, bohužel jen minimum se věnuje osudu Slovanů na území dnešního Německa, a když, tak pouze Slovanů Polabských. Sami se zamyslete, kdo z vás má alespoň nějaké povědomí o našich předcích žijících na řece Naab, Mohan či dokonce Regnitz protékající Norimberkem. Nikoliv náhodou moderní genetika prokázala, že 1/3 dnešní německé populace má slovanské kořeny.
Doklady o slovanském osídlení v Bavorsku a Horních Rakousech (původně bavorské Východní marce) jsou opravdu bohaté – kromě bohatých archeologických nálezů, jazykových rozborů toponym (místních jmen) se zachovalo i mnoho písemných pramenů, které poukazují na Slovany jako na významné a početné etnikum v částech tohoto regionu dominující.
Slované začali osidlovat severní a severovýchodní Bavorsko již v 6. století a to ze tří směrů. Část slovanské populace přišla podél Dunaje, tento proces zřejmě bezprostředně souvisí s expanzí Avarů. Další skupiny osadníků, pocházející z vnitřních Čech, se usazovaly převážně u řeky Naab /Nábští Slované/, poslední osidlovací směr na Pomohaní /Pomohanští Slované/ a k řece Regnitz /Regničtí Slované/ z největší pravděpodobností vycházel od srbských kmenů v Posálí.
Písemné prameny o Slovanech
- roku: 741 nejstarší zmínka o Slovanech v zakládací listině diecéze ve Würzburgu
– roku: 800 Karel Veliký pověřil würzburgského biskupa Bernwelfa založením 14 misijních kostelů pro pokřtění Slovanů na Mohanu a Regnici (Regnitz)
– roku: 805 dekret Karla Velikého (tzv. Diedenhofenská kapitula) mj. zakazující prodávat zbraně Slovanům, jmenovitě uvádí obchodní střediska Hallstadt (u Bambergu), Forchheim (u Norimberku), Premberg (u Regensburgu)
– roku: 863 v darovací listině Ludvíka Němce u kláštera Niederaltaich zmínky o „villam quae vocatur Nabavinida iuxta rivulum Trebinam“ (ves Nabin u Deggendorfu)
– 8. až 10. stol. v souvislosti s dary pro klášter Fulda, kostely ve Würzburgu a Ansbachu se na mnoha místech textu o těchto oblastech hovoří jako o zemích Slovanů „in terra Slavonica“
– roku: 1007 v zakládací listině diecéze v Bambergu se přímo hovoří, o založení diecéze primárně pro účely pokřtění Slovanů „ut et paganismus Sclavorum destrueretur“
– roku: 1059 zmiňuje Codex probationum ad episcopatum Bambergensem odpor Slovanů ke christianizaci, odmítání odvádění církevních desátků a návratem k pohanským praktikám
„Erat enim plebs huius utpote ex maxima parte sclauonica, ritibus gentilium dedita, abhorrens a religione christiana, tam in cognatarum conubiis quam in decimationum contadictione decretis patrum omnino contraria.“
Rozbor místních jmen
Slovanská jména se dají najít v místních názvech, jménech cest a vodních toků zejména v oblasti Horní Falce (Oberpfalz) a Horních Frank (Oberfranken). Pouze část slovanských názvů byla přejata, některá byla přeložena anebo vůbec nově pojmenována. Otázkou je např. častý výskyt složenin osobních jmen -windisch, -winden, která donedávna byla považována za germánská. Podrobná analýza ukazuje, že původcem není německé -winden (vítr), což u jmen není běžný základ, ale i logičtější –wenden (Slovan).
Archeologické prameny
Archeologické nálezy jsou poměrně hojné - zejména keramika s typickou vlnicí, kovové slovanské šperky s patrným vlivem posálských Srbů, Čechů či vlivem velkomoravským. Důležité poznatky je možné získat z hrobů, bohužel ty nelze často přesněji datovat.
Slovanské hroby jsou jednak čistě pohanské žárové jámy (mohyly), jednak již křesťanstvím ovlivněné kostrové hroby a to buď v blízkosti kostela, nebo i bez jakékoliv přítomnosti sakrální stavby. Na mnoha hrobech je vidět syntéza franckého a slovanského pohřebního ritu. Spolu s mrtvými jsou do hrobů ukládány různé předměty jako šperky (čelenky, kroužky) a oděvy. Je patrný přetrvávající vliv pohanství i u křesťanských kostrových hrobů, doložený vkládáním různých slovanských pohanských relikvií, zbraní a potravin.
K častému sdílení hřbitovů Slovanů s Franky i Bavory lze usuzovat na relativně pokojné soužití, tolik odlišné od situace v severněji položeném Polabí. Další dokladem práv místních Slovanů je unikátní dokument „Inqisitio de theloneis“ (dochována kopie z roku 1250 uložena v Pasově), kterým Ludvík Dítě upravoval cla a mýta vyplývající z obchodů mezi Bavory a Slovany (Moravany) v letech 903-906, kde mají bavorští Slované specifický status.
Tento článek vznikl zejména na základě práce PD Dr. Hanse Loserta z univerzity v Bambergu
