S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají mnohdy násilné spory židovského státu s muslimy na území Palestiny. Zcela devastační důsledky měl konflikt mezi muslimy a křesťany v Libanonu a náboženské konflikty mají na svědomí desítky tisíc obětí v řadě afrických zemí. S problémem souvisejícím s otázkou monoteistického islámského náboženství se potýkají např. Dánsko, Německo, Francie nebo Nizozemsko. K jistému střetu mezi muslimy a tradiční křesťanskou kulturou dochází i v České republice, kde hodlají místní vyznavači islámu stavět mešity, které jsou jak místem k uctívání islámského boha, tak i muslimským společenským centrem. Jak ale ukazuje exkluzivní průzkum společnosti SANEP, jednoznačná většina domácí populace se k výstavbě mešit staví odmítavě. Většinově je také zastáván názor, že křesťanská kultura nemůže bezkonfliktně fungovat vedle islámského náboženství. Mešity pak podle mínění většiny Čechů mohou narušit nejen kulturní a historickou tradici českého národa, ale v konečném důsledku i jeho další kontinuitu. Nesouhlas s výstavbou mešit by pak dle většiny respondentů měla reprezentovat především domácí politická elita. Z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP tak jednoznačně vyplývá, že i přes převážně ateisticky laděnou společnost se Češi hlásí především ke svým křesťanským kořenům a kulturním hodnotám, které je nutné podle většinového názoru chránit.
S výstavbou nových mešit na území České republiky nesouhlasí 75,2 % respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace. Lze tak říci, že by Češi, obdobně jako Švýcaři, kteří nedávno odmítli výstavbu minaretů, v případném referendu výstavbu mešit nepodpořili. V tuto chvíli podle serveru IslamCz.cz v ČR funguje přibližně patnáct islámských modliteben. Za mešity lze přitom označit pouze dvě, a to v Brně a v Praze. V případě výstavby dalších mešit nebo islámských center zaznívají obavy ze zvýšení kriminality. Odpůrci výstavby mešit také tvrdí, že všude, kde se muslimové a islám ve větší míře objeví, vznikají problémy a v zemích západní Evropy se islámská centra s mešitou dokonce nezřídka stávají základnami pro teroristické aktivity.
Přestože Češi jsou jedním z nejvíce ateisticky založených národů, výrazná většina domácí populace (76,2 %) zastává názor, že národní hodnoty, které jsou vystavěny na křesťanských hodnotách, by měly i nadále zůstat spjaty s tradiční křesťanskou kulturou.
Názor prezidenta Václava Klause, který v září tohoto roku vyslovil nesouhlas s výstavbou mešit, jelikož jejich stavba nemá v ČR tradici, vyvolal u muslimské komunity poměrně ostré reakce. Nicméně s jeho názorem souhlasí 77,2 % domácí veřejnosti.
Obavu z možného narušení kulturní a historické tradice, a tedy i kontinuity českého národa, má ve vztahu k případným povolením výstavby mešit na našem území 69,2 % dotázaných.
Za nedotknutelné považuje českou historii a kulturní tradice, jež vychází z křesťanství, 65,7 % respondentů.
S ohledem na fakt, že většina Čechů považuje svou kulturu a historii za nedotknutelné národní dědictví, není překvapivé, že 73,7 % dotázaných se brání jakýmkoliv cizím, zejména náboženským vlivům, které mohou mít vliv na českou kulturu.
K historii a křesťanským hodnotám českého národa se hlásí 69,3 % respondentů.
Drtivá většina 90,4 % dotázaných zastává názor, že má smysl chránit historické a kulturní hodnoty českého národa. To může být do jisté míry způsobeno i výroky evropských politiků, například německé kancléřky A. Merkelové, kteří považují multikulturalismus jako projekt mírového soužití kulturně odlišných skupin za nefunkční.
Výstavbu mešit pak považuje za možný konec tradic a hodnot českého národa 61,3 % dotázaných. Na danou otázku nemá žádný názor 17 % dotázaných a o problematiku výstavby mešit na našem území se nezajímá 16,3 % dotázaných. Jejich výstavbu by pak uvítalo 5,4 %. V České republice žije přibližně 15 až 20 tisíc lidí muslimského vyznání. Příležitostně nebo pravidelně islám praktikuje zhruba jeden až dva tisíce z nich, včetně několika set českých konvertitů.
Že by se z výstavby mešit měla udělat politická otázka, respektive že by se proti jejich výstavbě měli postavit sami politici, je přesvědčeno 65,8 % respondentů.
Názor, že vedle tradiční křesťanské kultury nemůže existovat v naprosté symbióze a bezkonfliktně islámská kultura, v souhrnu sdílí 68,4 % dotázaných. Střet mezi západní kulturou a islámským fundamentalismem, který se vyhrotil po útoku na budovy WTC v New Yorku v září 2001, je patrný i na evropském kontinentu. Nevůle většiny domácí veřejnosti proti výstavbě mešit tak nepochybně souvisí také s častými konflikty mezi muslimy a jinými náboženstvími. Svoji významnou roli však může hrát i obava z terorismu, neboť islámský fundamentalismus je otevřeně namířený proti západní civilizaci.
Metodika
Exkluzivní internetový off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 5.–19. listopadu 2010 na vybrané skupině 14.398 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 190 tisíc registrovaných uživatelů 37.753 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí ±1,5 %. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
