Putování po Jizerských horách a Krkonoších – 8.-16. srpna 2010

Jako každý rok v létě už asi posledních 9 let se vydáváme na prázdninový tábor, nebo spíše vandr „Dakota“, což byl původně dětský tábor a my na něm dělali vedoucí a dva z nich (já a Petr) jsou členy pražské RO Svornost. Putování jsme nyní pojali tak, že dojedeme na Polskou stranu Krkonoš a postupně se dostaneme pěšmo do Čech.
Výlet jsme zahájili v neděli odjezdem z Liberece do Harrachova, kde je nově postavena železnice až na polskou stranu, konkrétně do města Szklarska Poreba (Sklářská Poruba). To je jedno z hlavních polských středisek zimního sportu. Město nabízí několik kempů pro chudší, ale i celou řádku hotelů, horských chat a penzionů. My využili variantu jedna i přes celkem značnou nepřízeň počasí. Kurz koruny vůči zlotému je asi 6,25 za 1 zlotý, ale věci jsou zde celkem levné, tudíž se výlet za hranice určitě vyplatí. Jak už bylo psáno, město nabízí celou řadu sportovního, ale i kulturního (muzea a galerie) a turistického vyžití. Nebudou se nudit ani děti, pro které tu je například dinopark. V Porebě jsme strávili dvě noci a v úterý ráno jsme se vydali dále. Vlakem jsme popojeli směrem zpět, konkrétně do zastávky Jakuszyce. To je malé nádraží nedaleko státní hranice. Toto město na hřebenu je rájem pro sportovce, hlavně běžkaře, nebo cyklisty, ale i pro turisty. Odtud jsme se vydali směrem k našemu dalšímu cíli, chatě Gorzystow. To je osamělá horská chata cca 8 km od zmíněného nádraží.

Cesta k ní je nádherná, nejdříve lesní stezka až k horské chatě Orle, kde potkáte celou řadu turistů ať už z Čech, Polska nebo Německa, a je možno zde platit jak korunami a zlotými tak i eurem. Odtamtud se cesta táhne přes přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery, kde řeka Jizera tvoří přírodní hranici mezi Českou republikou a Polskem. Jak už bylo zmíněno, náš cíl byl chata Gorzystow. Tato osamělá horská chata nabízí možnost levného ubytování v noclehárně, ale i občerstvení po delší cestě. Je zde i možnost využití kuchyně. Romantiku celého místa podtrhává fakt, že na chatce není elektřina (jsou zde sice solární panely, ale večer se svítí po staru svíčkami).

Z tohoto místa jsme se vydali na poslední část putování Polskem, a to na přechod hory Stóg Izerski. To je vrchol nacházející se nad lázeňským městem Swieradow Zdroj, z kterého vede na zmíněnou horu i lanovka. Tu jsme však nevyužili a šli pěkně po svých, jelikož k lanovce bychom si spíše zašli. Odtamtud jsme se přesunuli na českou stranu Jizerských hor, a to k rozhledně Smrk, kde jsme i přenocovali. Horu Smrk zdobí od roku 2004 nová rozhledna, pod kterou se nachází i bouda k odpočinku, kterou jsme využili k přespání. Smrk se nachází v takzvané oblasti Jizerské tmavé oblohy, což je oblast, která byla vyhlášena k ochraně nočního životního prostředí, ale i informačně turistický program, který počítá s pravidelnými veřejnými akcemi pod tmavou oblohou.

Ve čtvrtek dopoledne jsme sestoupili do Nového Města pod Smrkem, kde nás čekal celkem šok z faktu, jaké jsou v Libereckém kraji záplavy, jelikož jsme neměli po cestě přístup k informacím, co se děje. Po obědě v tomto městě jsme se autobusem dostali do městečka Hejnice, kde jsme zůstali další tři dny a trošku pomohli i místním s likvidací povodňových škod. Více o celém putování je patrno z následující fotodokumentace.

Autor: Peddy