Propagační video Svornosti #5

Rubrika Propagace, videa | 2 komentáře

Kalendárium: 12. září 1899 – Zahájení procesu s Leopoldem Hilsnerem

Leopold HilsnerDne prvního dubna roku 1899 bylo nalezeno mrtvé tělo devatenáctileté  dívky Anežky Hrůzové v lese mezi obcemi Polná a Věžnička. Její vražda naskytla příležitost pro rozpoutání obrovské vlny nenávisti vůči židovské komunitě v českých zemích. Podobné jméno jako ve Francii Dreyfusiáda si získala v Čechách tzv. Hilsneriáda.

Z vraždy mladé Anežky, římské katoličky, byl obviněn Leopold Hilsner, žid. K jeho obvinění a následnému zatčení vedly tři skutečnosti, tou první, spíše záminkou, byly jeho časté potulky v okolí Polné, odkud pocházel. Druhou skutečností, která vedla k jeho zatčení, byla silná protižidovská nálada veřejnosti, kterou mimo jiné podporovaly zprávy o Dreyfusově aféře vlekoucí se od roku 1894 až do roku 1906. Třetím důvodem Hilsnerova zatčení byla lidská omezenost a s ní spojená víra v rituální vraždu Anežky, kterou měl právě Hilsner vykonat.

Dne 12. září roku 1899 započal v Kutné hoře soudní proces. Požadavek obžaloby, v jejímž čele stál velký antisemita Karel Baxa, mimochodem v období první republiky dlouholetý starosta města Prahy, byl jednoznačný, trest smrti. Cíle obžaloby bylo dosaženo, Hilsner byl ke trestu smrti odsouzen, avšak díky vmísení se Tomáše Garrigue Masaryka, který odsuzoval antisemitistický průběh procesu, byl rozsudek v roce 1900 zrušen. V obnoveném procesu byl však ještě téhož roku Hilsner znovu odsouzen k trestu smrti, který mu byl později zmírněn na doživotní vězení.

Po osmnácti letech věznění byl Leopold Hilsner v roce 1918 omilostněn Karlem I. a zemřel o deset let později ve Vídni.

Autor: Kuba

Rubrika kalendárium, září | Zanechat komentář

Kalendárium: 11. září 1951 – nejmasovější utěk z komunistického Československa

vlak_svobodyVlak svobody je lidové označení vlaku Československých státních drah č. 3717 z Chebu do Aše, který 11. září 1951 na místo zastavení rychle projel Aší do německého města Selb. Jedná se o jeden z nejslavnějších masových útěků na západ, ovšem většina ze 110 cestujících se za hranice dostala naprosto nečekaně, 77 z nich se poté vrátilo do Československa (většinou se jednalo o žáky gymnázia v Chebu a pacienty z Františkových Lázní). Úspěšná akce několika odpůrců režimu vyvolala celosvětový ohlas a vedla komunistické úřady k zahájení budování neprostupné železné opony.

Průběh akce

Rychlík z Prahy do Chebu odjížděl z Prahy 11. září 1951 v 9:55. V Chebu byla část vlaku odpojena a tři vozy pokračovaly jako osobní vlak 3717 do Aše. Poté co souprava dojela do zastávky Hazlov (těsně před cílovou stanicí v Aši), dostal strojvůdce lokomotivy od lékaře Švece znamení, že výhybka na ašském nádraží je postavena směrem do Německa. Toto se dělo jen někdy, při průjezdu vlaku s uhlím. V té chvíli uzavřel strojvůdce Konvalinka hlavní potrubí (k napájení a ovládání brzd vlaku) a zkontroloval, zda jsou brzdy na všech vozech povolené. Před třetí hodinou vlak vyjel směrem do Aše, krátce před ní začal zpomalovat, vzápětí však vlak zrychlil natolik, že doslova prolétl stanicí v Aši. Ve vozech nastala panika a několik příslušníků StB a Veřejné bezpečnosti se snažilo dostat k ručním brzdám, které však hlídali ozbrojení odpůrci režimu rozmístěni ve všech vozech. Po chvíli vlak zastavil přibližně kilometr za hranicí na německém území. Někteří muži zákona okamžitě vyskákali z vlaku a začali utíkat po kolejích směrem zpátky. Strůjci akce ovšem věděli, že jsou od hranic příliš blízko a chtěli popojet dále do vnitrozemí. To však strojvedoucí odmítl s tím, že nechce více riskovat, protože nezná místní poměry na trati. Chvíli poté co překvapení cestující – po sdělení že jsou za hranicemi – začali vystupovat z vlaku, přijel k vlaku džíp s německými celníky a americkými vojáky, kteří nakonec svolili k pomalé jízdě vlaku do stanice v Selbu, kde cesta Vlaku svobody skončila.

zdroj: Wikipedie

Rubrika kalendárium, září | Zanechat komentář

Návštěva pomníku Ryszarda Siwiece v Praze

Pomník Ryszarda SiwieceOsmé září roku 1968 přineslo v Polsku ohnivou oběť, kterou bychom mohli zařadit po bok protestních sebeupálení se Jana Palacha a Jana Zajíce. Na rozdíl od obou mladých studentů byl čin našeho hrdiny – Ryszarda Siwiece – během doby polozapomenut, aby se znovu vynořil ze vzpomínek až v době poměrně nedávné. Naposledy pak odhalením pomníku na pražském Žižkově.
O činu tehdy téměř již šedesátiletého Siwiece se můžeme dočíst na Svornosti Číst dále

Rubrika Akce, společenské | Zanechat komentář

Pozvánka: Husité před Plzní, 10.-12. září 2010

Husité před Plzní 2010

Více informací na adrese www.plzensti.cz.

Rubrika kalendárium | Zanechat komentář

Páter Lízna, Black Power a dvojí metr

Ještě ho nezakázali :)Minulý pátek jsem si na cestě domů pustil rádio. A neprozřetelně naladil Radiožurnál. Proč neprozřetelně? Právě tam totiž končil pořad O Roma vakeren a nějaký chytrý pán se tam domáhal toho, aby se „Romové“ rvali se skinheady.

Velmi zaujat tímto proslovem jsem se hned druhý den jal hledat záznam celého pořadu. Našel jsem jej a dnes se konečně dostal k tomu si ho celý poslechnout. Tedy alespoň pasáž, v níž onen ctihodný duchovní mluví. Číst dále

Rubrika názory | 2 komentáře

Prohlášení RO Jižní Morava k referendu o odtržení Dolních Heršpic a Přízřenic od Brna

Členové regionální organizace Jižní Morava občanského sdružení Svornost tímto veřejně odmítají separatistické snahy několika zájmových skupin z brněnských katastrálních území Dolní Heršpice a Přízřenice. Před nadcházejícím referendem o odtržení apelují na patriotismus všech Brňanů, byť z okraje města, i nutnost respektovat stále platný zákon o Velkém Brně. V dnešní nelehké době vyzývají k jednotě.
Jsme si vědomi problémů, které mohou místní mít, ať už na straně nezájmu Číst dále

Rubrika kalendárium | Zanechat komentář