Kutná Hora se jako katolické město se významnou německou populací v začínající revoluci jednoznačně postavila na stranu císaře Zikmunda. Pod vlivem nadcházející ofenzívy katolických sil, který vyvrcholil 1. března téhož roku vyhlášením I. křížové výpravy, s horlivostí sobě vlastní rozpoutal německý patriciát hon na husity ve městě. Vzhledem k faktu, že nejvíce jejich přívrženců bylo mezi prostými horníky, často české národnosti, a pod vlivem obecného vnímání Čech = husita, heretik a Němec = ortodoxní katolík, do šachet byli často vrhání Češi bez ohledu na konfesní příslušnost.
Jak praví kroniky: „Přívržencům Husovým připravovaná strašná utrpení. Chytáni a házeni do šachet … za chyceného Husitu dostal kopu grošů, za kněze husitského 5 kop… různě mučeni … do hrdla střelný prach sypán…“
Teprve po vítězství Jana Žižky u Malešova 7. června 1424 a následném rychlém a trvalém dobytí Kutné Hory i dalších měst jako Nymburk, Kuřim, Český brod aj. došlo k ukončení pronásledování husitů a Čechů kutnohorskými Němci. Nastala zásadní změna v konfesním i etnickém složení obyvatel města.
Autor: Petr Svoboda
a pak mi bude zas někdo vyprávět jak žijem se skopčákama po staletí v míru a toleranci…