František Lexa se narodil 5. dubna 1876 v Pardubicích v rodině advokáta. Rodina Lexových se odstěhovala do Prahy a mladý František zde nastoupil na gymnázium v Žitné ulici, kde ho vyučovali i takové osobnosti jako Alois Jirásek a František Drtina. Nejvíce ho zaujala matematika, a proto si zvolil učitelskou kombinaci matematika a fyzika. Zájem ho však přivedl i na přednášky z filosofie a psychologie a ze všeobecné fysiologie a psychiatrie na lékařské fakultě. Navštěvoval filozofické semináře Tomáše Garrigue Masaryka, spolužákem mu byl např. i Zdeněk Nejedlý.
Roku 1899 František Lexa promoval, brzy však zjistil, že matematika ani fyzika nejsou obory, jimž by chtěl věnovat celý život. Roku 1902 si proto rozšířil aprobaci o filosofickou propedeutiku a o rok později dosáhl hodnosti doktora filosofie. Do roku 1922 pak působil jako středoškolský profesor matematiky, fyziky a filozofické propedeutiky v Hradci Králové a v Praze. Žáci k němu vzhlíželi s obdivem: „Byl přísný, žádal poctivé studium, nenadržoval a měl osobní kouzlo.“ A nebyli to žáci ledajací, u Lexy studoval Karel Čapek, zakladatel pražského kabaretu Červená sedma Jiří Červený, ale také pozdější komunistický náměstek předsedy vlády a ministr Václav Kopecký.
Osudovým vykročením směrem k egyptologii byla Lexova habilitační práce, která měla být původně věnována psychologii písma. Při studiu druhů písma se dobral až k hieroglyfům a pak pochopil, že jim nelze porozumět bez důkladného poznání jazyka. Začal se proto v roce 1905 egyptštině učit na překladech Knihy mrtvých. Na doporučení profesora orientalistiky Rudolfa Dvořáka pak studoval egyptštinu u profesora Adolfa Ermana v Berlíně a démotštinu u předního světového znalce démotštiny Wilhelma Spiegelberga ve Štrasburku.
Odtud byl jen krůček k zájmu o egyptské náboženství a výsledkem Lexova habilitační práce O poměru ducha, duše a těla u Egypťanů Staré říše přijatá r. 1914. Lexa se s habilitací zdržel deset let naplněných studiem u předních odborníků, ale zato se stal uznávanou evropskou kapacitou na démotštinu, jednu z vývojových etap egyptského jazyka.
František Lexa se zpočátku zabýval zejména staroegyptským náboženstvím a magií, největší ohlas vzbudila práce Staroegyptské čarodějnictví vydané v roce 1923 (1925 vydáno i v Paříži pod názvem La magie dans l’Égypte ancienne).
František Lexa se stal roku 1919 soukromým docentem egyptologie na Univerzitě Karlově a začal přednášet, roku 1922 se pak stal mimořádným profesorem egyptologie na Univerzitě Karlově. Jeho zásluhou byl na půdě Filozofické fakulty UK založen roku 1925 egyptologický seminář.
Od roku 1927 byl Lexa řádným profesorem egyptologie UK v Praze a po r. 1934 představitelem vlastně jediného pracoviště, kde se démotština v Evropě vyučovala. V letech 1934–35 byl děkanem Filozofické fakulty UK. Praktické zkušenosti získal ve 30. letech, kdy se zúčastnil francouzských vykopávek v Egyptě.
Jako pedagog velmi oblíbený, byl k zastižení i na horách, kam vyrážel s rodinou a na svou dobu neobvykle i se stanem. V horách čerpal síly pro dokončení gigantického díla, jímž se měla stát dosud největší mluvnice staroegyptského jazyka. Mezi jeho studenty patřil i Jaroslav Černý, jeden z nejvýznamnějších egyptologů 20. století a profesor egyptologie na univerzitách v Londýně a Oxfordu, Zbyněk Žába a další. Ačkoliv se často zdálo, že svoji práci již navždy odložil, přesto k cíli postupoval malými, ale pevnými kroky. Dokonce ani německá okupace jej nezastavila, přestože byl v roce 1940 nuceně penzionován. Aktivně se vrátil až v roce 1948.
Nakonec jeho stěžejní dílo – monumentální Gramatika démotiky, se kterou začal v roce 1938 a jejíž 7. svazek vyšel r. 1951, překonala všechny dosud vydané práce a „posadila Lexu na světový egyptologický trůn“. Vydal ji po 23 letech příprav ve svých 75 letech a dokonce si ji sám autografoval v precizních hieroglyfech. Podíl na jejím vydání měl i tehdejší ministr informací a bývalý Lexův žák Václav Kopecký.
Ani v tomto věku prof. Lexa neztrácel pracovní elán. Přednášel dál na fakultě, spoluřídil časopis Archiv orientální, který v r. 1929 pomáhal založit. V roce 1956 zavítal s československou kulturní delegací podruhé do Egypta. Roku 1958 založil Český egyptologický ústav UK v Praze a Káhiře, který získal v Egyptě vlastní koncese k vykopávkám a učinil mnoho významných objevů, a až do své smrti ho vedl. František Lexa zemřel 13. února 1960.
Vedle Bedřicha Hrozného (Chetité a Mezopotámie) a Vincenta Lesného (starověká Indie) patřil k silné generaci českých orientalistů.Díky Františku Lexovi a jeho nadšeným žákům se Československo a následně i Česká republika stala Egyptologickou velmocí.
Zdroj: www.ancient-egypt.wz.cz, doplněno o informace z www.ceskatelevize.cz, www.egyptologie.ff.cuni.cz, www.libri.cz, Wikipedie
