Do konce třicetileté války zbývalo zhruba tři a půl roku, když se protestantské vojsko pod velením Lennarta Torstensona pokusilo dobýt hlavní město Moravy – Brno. Švédové stanuli před brněnskými hradbami již dvakrát, a to v letech 1641 a 1643. Ani jednou se jim však obsadit moravskou metropoli nepovedlo. V prvním případě bylo vojsko odvoláno do Slezska, v případě druhém se armáda musela přesunout na sever kvůli válce s Dánskem.
Poměr sil na obou stranách vyzníval zcela jasně ve prospěch švédského vojska. Lennart Torstenson velel 28000 zkušených vojáků, velitel obrany Brna Louis Raduit de Souches disponoval asi 500 vojáky a 1000 příslušníků městské milice. Díky obrovské převaze se Švedům zdálo dobytí města, které v tu dobu obývalo asi 5000 lidí, jako pouhá formalita.
Oddíly Torstensonova vojska nejdříve obsadily prostor Starého Brna a Králova Pole. Po dvou týdnech se z královopolského prostoru přesunuli do Modřic, aby tak lépe eliminovali případné posily, které měly obráncům ulehčit situaci.
Od poloviny května začínají Švedové systematičtěji útočit na Brno i Špilberk, avšak výraznějších úspěchů nedosahují. Švédské vojsko má potíže se zásobováním, proto plundruje okolí města. Na konci května se švédské velitelství přesunuje na Komárov, v červnu přijíždí Torstensonově armádě na pomoc uherské oddíly. V polovině června podnikají obránci troufalý protiútok, který jim dodává odvahy. Navíc mají zprávy o posilách, které jim přislíbil císař. V červenci vysílají Švedové své zástupce na vyjednávání, které Souches jako vždy odmítá. Švédové jsou čím dál více rozladěni z toho, že se jim stále nepodařilo dobýt Brno.
Na polovinu srpna plánuje švédské velení generální útok. Od časného rána 15. srpna provádí Švedové dělostřeleckou přípravu. Po ní následuje útok na město. V této chvíli je pro obránce situace kritická a zdá se, že se Torstensonova vojska úspěchu přece jen dočkají. Během dne se však postupně štěstěna přiklání k obráncům a večer musí Švedové konstatovat, že se jim Brno dobýt nepodařilo. Švédská vojska se postupně stahují a 23. srpna může de Souches slavit definitivně svůj úspěch. Při obléhání Brna padlo na straně Švedů 8000 vojáků, obránci zaplatili asi 250 životy.
K této události se váže asi nejznámější brněnská pověst o tom, proč se na Petrově odbíjí poledne již v 11 hodin. Z historického hlediska ale není tento příběh relevantní.
Autor: Tomáš Enter
Zdroj: http://www.mojebrno.wz.cz/inka–brno-dalsi-zajimavosti-svedske-oblehani.html
1643 byla spojena funkce markraběte se zemským hejtmanem, tedy zrovna před obleháním a tím byl tuším někdo z Lichtenštějnů a nesídlil v Brně
já jsem jen poznamenal, že hlavní město Moravy nebylo určeno, církevním byla díky biskupství/arcibiskupství jasně Olomouc a světské vládnutí bylo zavislé kde sídlil markrabě a ten sídlil porůznu občas v Brně, občas v Olomouci
Pěkné, pěkné, ale jak mi psal Šnéba a i já s tim sóhlasim, je tam jedna malá chybka: „hlavní město Moravy – Brno“ správně má být „město Moravy“ jelikož hlavní město Moravy byla Olomouc