Dne 22. července 1848 započal ve Vídni své jednání ústavodárný říšský sněm. Jeho cílem bylo rokovat mj. o tzv. dubnové ústavě oktrojované císařem Ferdinandem I. 25. dubna. Jednání sněmu ovšem nemohlo splnit očekávání, která do něj byla vložena.
Svolaný sněm měl 383 poslanců, kteří byli voleni nepřímými volbami pomocí volitelů, kdy jeden zastupoval každých 50 tisíc lidí. Voliči museli být starší 24 let. Za české země bylo ve sněmu přítomno 138 poslanců, tedy menší polovina.Volby probíhaly v červnu na území Moravy a Slezska, v Čechách až další měsíc. Na Moravě bylo zvoleno 20 českých a 18 německých poslanců, ve Slezsku 1 český a 9 německých, v Čechách potom 55 českých a 35 německých poslanců.
Sněm se při svém zasedání od začátku potýkal s potížemi, a to zejména národnostní povahy. Jádrem sváru byl už jednací jazyk sněmu. Potíže způsoboval i kvas onoho revolučního roku. Ve stejné době zasahovala Národní garda proti vzbouřivším se dělníkům nespokojeným se sníženým platem. Podařilo se však projednat a schválit návrh na zrušení poddanství za náhradu. Revoluční nepokoje však dále rušily jednání sněmu, ukončeny byly až v říjnu 1848 dobytím Vídně. Sněm byl však z bezpečnostních důvodů přemístěn 22. října do Kroměříže (známý též jako kroměřížský sněm).
Kroměřížský sněm se zabýval mj. novým návrhem ústavy, která měla zaručit svrchovanost lidu a zahrnout základní občanská práva. Panovníkovy pravomoci měly být touto ústavou omezeny. Jednání však byla neúspěšná, a vleklé zasedání bylo v březnu 1849 ukončeno rozehnáním sněmu z vůle panovníka. Vydána byla druhá oktrojovaná ústava, tehdy již Franzem Josefem I., a započala tak éra Bachova absolutismu.
Připravil Tomáš Záležák
Prameny: Iuridictum, wikipedie.cz, www.libri.cz.
