Dne 2. srpna roku 1892 byl v tehdejší rakousko-uherské monarchii vydán zákon zavádějící korunovou měnu. Koruna byla tehdy v českých zemích náhradou za zlatý, případně zlatku, zlatník, podle regionálních zvyklostí, v Rakousku za gulden (oficiální označení platidla) a v Uhersku za forint, případně florin. Označení koruna bylo opět lokální a používali ho česky nebo slovensky mluvící obyvatelé Rakouska-Uherska. Ze zmíněného zákona vyplývající oficiální název pro platidlo bylKrone v zemích Předlitavska a korona v zemích Zalitavska.
Už tehdy se koruna dělila na haléře a to v hodnotách 1, 2, 10 a 20 haléřů. Oficiální označení haléře pro Rakousko bylo Heller a pro Uhersko filler.
Hodnota tehdejší koruny vycházela z jejího předchůdce a to v poměru 1:2, tedy 1 zlatý = 2 koruny. Z tohoto poměru také vychází označení pětka pro desetikorunovou minci, které se dochovalo dodnes. Koruny v hodnotách 1, 2 a 5 byly raženy stříbrné, v hodnotách 10, 20 a 100 byly raženy ze zlata.
Prosazování nové měny bylo však zdlouhavým procesem. Trvalo téměř 8 let, než byla stažena a zneplatněna měna předchozí, definitivně byla tedy koruna jako jediné oficiální platidlo Rakouska Uherska zavedena až 1. ledna 1900. Od tohoto roku se také ve Vídni začaly tisknout bankovky v hodnotách 1, 2, 10, 20, 25, 50, 100, 200, 1000, 10 000 korun, které byly dvojjazyčné, jedna strana byla v německém a druhá v maďarském jazyce. V dolní části bankovky byla její hodnota uvedena i v ostatních jazycích, užívaných v monarchii.
Rakousko-uherská koruna si však dlouhého trvání platnosti neužila, jelikož její platnost skončila s pádem monarchie a vznikly z ní nové národní měny, všechny opět označované jako koruna, a to československá koruna, rakouská koruna, maďarská koruna a jugoslávská koruna. V této době se také objevilo, nejspíše na základě snah oprostit se od všeho, co by připomínalo monarchii, několik návrhů na nový název československé měny, například hřivna, lev nebo sokol, jenž by se dělil na káňata. Žádný z názvů se však neujal.
První československá jednokorunová mince byla vpuštěna do oběhu 24. září 1919. Rakousko-uherské bankovky zůstaly v oběhu o něco déle, pouze byly na návrh tehdejšího ministra financí Aloise Rašína okolkovány a staly se z nich takzvané státovky. Tyto státovky byly do oběhu emitovány s nominálními hodnotami 1, 5, 10, 20, 100, 500, 1000 a 5000 korun.
Koruna na našem území je platidlem již 118, respektive 91 let, podle toho, zda bereme v úvahu korunu v rámci Rakouska-Uherska. Je otázkou, jak dlouho tu s námi ještě bude…
Autor: Jaroslav Žákech
