Z iniciativy skupiny českých šlechticů (hrabě F. A. Kolovrat-Libštejnský, hrabě Kašpar Šternberk, hrabě František Klebelsberg) bylo v Praze založeno Vlastenecké muzeum v Čechách formou provolání k „vlasteneckým přátelům věd“ (podepsal i nejvyšší purkrabí a prezident českého gubernia, hrabě F. A. Kolovrat). Po dvou letech (v červnu 1820) udělil císař souhlas k založení Muzea a po dalších dvou letech (v červnu 1822) byly schváleny stanovy Společnosti Vlasteneckého muzea v Čechách. Jejím prvním prezidentem byl zvolen v prosinci 1822 hrabě Šternberk. Základem muzejních sbírek se staly dary (přírodniny, rukopisy, tisk, památky hmotné kultury aj.). Ústav byl zpočátku jazykově německý, aristokraticky (stavovsky) zaměřený a neměl být bezprostředně spojován s českým národním hnutím, tak jako tomu bylo později.
Od roku 1848 neslo název České muzeum, v období let 1854–1919 pak Muzeum Království českého. Dnes toto muzeum známe jako Národní muzeum.
Novorenesanční stavba od projektanta Josefa Schulze s centrálním prostorem Panteonu a výzdobou od umělců generace Národního divadla pochází z let 1885–1890 a tvoří dominantu celého Václavského náměstí. Projekt kladl důraz především na monumentalitu, zčásti na úkor funkčnosti.
V roce 1968 byla jeho přední fasáda poškozena střelami sovětské armády, ohroženo bylo rovněž během výstavby pražského metra v první polovině 70. let minulého století (při výstavbě vestibulu stanice Muzeum došlo k poničení některých stěn, vestibul musel být lépe vyztužen). Budova nebyla nikdy celkově rekonstruována, na začátku 21. století je tak již ve velmi špatném stavu.
V roce 2006 byla muzeu přislíbena protější budova bývalého Federálního shromáždění, ve kterém působilo Rádio Svobodná Evropa. Do objektu bude přesunuta část sbírek, aby mohla hlavní budova projít rozsáhlou rekonstrukcí. V budově bývalého Federálního shromáždění vedení muzea plánuje pořádání komentovaných prohlídek a zřízení expozice o historii rozhlasové stanice Svobodná Evropa.
Součástí Národního muzea je také knihovna. Všeobecná část knihovny a oddělení rukopisů a starých tisků je umístěno v hlavní budově muzea, unikátní soubor historických i současných novin a časopisů je uložen v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce. Knihovna Národního muzea také zajišťuje provoz Muzea knihy v zámku ve Žďáru nad Sázavou.
Autor: Jiří Řehák
Prameny:
www.libri.cz
