Marshallův plán, oficiálně Plán evropské obnovy, byl návrh, podle kterého by USA postupovaly při podpoře rozvoje Evropy po druhé světové válce. Plán byl prvně zveřejněn 5. července 1947 na Harvardově univerzitě, kde byl součástí projevu státního tajemníka George Catletta Marshalla.
Plán spočíval ve finančním dotování zemí válkou zpustošené Evropy. Jelikož už v této době byla Evropa prakticky rozdělená na západní, kapitalistickou, a východní, podmaněnou Sovětským svazem, nebyl tento plán ani zdaleka příjímán pozitivně celou Evropou. Vedení Sovětského svazu v čele se Stalinem si bylo vědomo, že realizace tohoto plánu posílí vliv USA na Evropu.
23. června 1947 se konala Pařížská konference, na níž se jednalo o realizaci Marshallova plánu. Byli přizváni i zástupci Sovětského svazu. Ačkoliv byla vyslána poměrně početná delegace v čele s Molotovem, přesto po týdnu odjela, a jejich účast nic nepřinesla. Sovětský svaz a země jemu podléhající se Marshallova plánu zřekly a odmítly se ho účastnit. Evropa tak byla fakticky rozdělena na vzkvétající západní a skomírající východní Evropu. USA v letech 1948–1952 poskytly v rámci tohoto plánu Západu pomoc ve výši přibližně 13 miliard dolarů. Československo pod vlivem Stalinova nátlaku svojí účast odmítlo 10. července 1947 po jednání vládní delegace v čele s Klementem Gottwaldem, a tím se definitivně zařadilo mezi země Východní Evropy.
Autor: Jaroslav Žákech
