Tuzemský rum je pryč. Další na řadě je pomazánkové máslo, jehož název chce také EU zakázat. Většina komentátorů bude dnes řešit Usámu bin Ládina. Usáma byl cizinec a nepřítel. Ohrožoval nás, ale bylo to jaksi v jeho přirozenosti. Co mě děsí daleko víc je,že stejně tak nás ohrožují naši přátelé a my sami sebe. Největším nepřítelem, který může Evropu zničit, je Evropa sama. Její vlastní hloupost a neschopnost.
iDNES vyhlásila soutěž o nejlepší jméno pro pomazánkové máslo. Jeden z návrhů zněl: Pomazánkové máslo (a raději vystoupit z EU). Myslím, že nejlepší je opravdu neměnit pomazánkové máslo, ale EU. Zdravý rozum by snad mohl přeci jen zvítězit nad blbostí a byrokracií. Pomazánkové máslo i tuzemský rum jsou příklady dovedení dobrých úmyslů do pekla. Bezesporu je správné neklamat spotřebitele a pravdivě je informovat o výrobku. Špekáček musí být špekáček a ne pomletá směska sóji a kůží z kafilerie. Pomazánkové máslo má ale 30-ti letou tradici a tuzemský rum víc než stoletou. Obojí jsou naše tradiční produkty – tuzemský rum je společným středoevropským dědictvím Rakouska-Uherska. Každý z nás ví, co to je a co to není. Takový název nikoho neklame a cizinec může mít na ceduli vhodný překlad.
Ostatně, co uděláme s pleťovým mlékem, když to mléko není? A co mléko kokosové? A co mléko, co se tváří jako opravdové, ale které už přišlo o všechny cennější součásti a je jen bílou řídkou pasterovanou vodou? A co jogurty z kukuřičného škrobu? Tyhle pančované výrobky EU nevadí? A tady máme ten chybějící zdravý rozum. Cílem je ochrana spotřebitele – nic víc, nic míň. Tam, kde má spotřebitel už léta jasno, není třeba názvy měnit. Tam, kde ho nemá, tam je třeba jednat. Jenže co chcete po spolku, který ani po tolika letech neví, kde má své sídlo? Pravidelné přesuny Evropského parlamentu na trase Brusel-Štrasburk-Brusel stojí evropské daňové poplatníky ročně na 200 až 250 milionů eur. To je prachsakra drahý cirkus na kolečkách. Dost pádný důkaz, že zdravý rozum si v Bruselsko-štrasburské byrokracii místo hledá jen ztěžka. Pochopitelně je to zčásti i naše odpovědnost. Například náš zástupce pan Špidla během svého působení v roli eurokomisaře vymýšlel normu na sluneční záření pro zaměstnance. Pokud tam budeme vyvážet takový lidský materiál, nic dobrého nečekejme.
Tomio Okamura, 3.5.2011
Moc pěkně popsáno. Takových případů se najde mnohem víc.
a copa taková koňská mast, to je namletej kůň (a v Německu to asi dělaj z koní taky, soudě podle názvu PFERDEBALSAM)… DOST BYLO KLAMÁNÍ ZÁKAZNÍKA, čekám koně a ono nějaka mazlavá věc
kocourkov hadr