Dálnice D1: historie (3. část)

Projekt J. A. BatiV květnu roku 1945, po skončení okupace, měla obnovená Československá republika tři nedokončené dálnice dosahující celkové délky 188 kilometrů. V červenci 1945 se opět rozběhly „udržovací“ práce na jedné z těchto rozestavěných dálnic, Praha – Humpolec. Naopak zájem zcela opadl o rozestavěné úseky „německých“ dálnic.
Skutečná změna nastala vydáním dekretu č. 88 prezidentem Benešem dne 1. října 1945, který mimo jiné nařizoval dostavbu dálnice Praha – Brno – slovenská hranice. 28. listopadu téhož roku, se konala schůze dopravních odborníků, během které bylo rozhodnuto zmírnit parametry schválené VSDS v roce 1939. Například snížení návrhové maximální rychlosti ze 160 km/h na 120 km/h, snížení minimálních poloměrů oblouků, zvýšení maximálních podélných sklonů, pouze zpevněné odstavné pruhy aj.

Stavba byla rozdělena na tři úseky: Praha – Senohraby, Senohraby – Dolní Kralovice, Dolní Kralovice – Humpolec. Tento plán byl do konce roku schválen.

V roce 1946 se tak opět rozbíhají stavební práce, i když zdaleka ne takovým tempem jako v letech 1939 – 1941. Stavba byla v drtivé většině prováděna stejnými firmami jako při prvotním zahájením výstavby. Šlo nejprve o úpravy dálničního tělesa a dostavby mostů. Největší rozsah prací, tedy i položení vozovek, byl nejdříve směřován do úseku nejblíže Praze, s cílem spojit hlavní město s rekreačně významným Posázavím.

V únoru roku 1948 byly firmy podílející se na výstavbě dálnice s příchodem komunistů znárodněny, výstavba pokračovala dál, víceméně v nezměněném rozsahu.

V roce 1949 převzaly odpovědnost za dostavbu dálnice krajské národní výbory v Praze a Jihlavě. Byla definitivně zastavena již opět pokračující výstavba dálnice přes pohoří Chřiby a práce na ostatních úsecích se postupně začaly utlumovat, opět kromě dostavby mostů.

V roce 1950 pokračovala dostavba pouze třech velkých mostů. Byl dokončen pouze jeden z nich – Borovsko. Zbylé dva, most přes údolí Šmejkaly a most u Píště, se nacházely téměř před dokončením, ale v prosinci téhož roku, zrušením ministerstva techniky, byly definitivně zastaveny veškeré práce na dálnici a již dokončené úseky ponechány svému osudu.

Roku 1963 teprve vláda rozhodla o nutnosti znovu zahájit stavbu dálnic. Před 13 lety opuštěné staveniště však bylo zarostlé a v tak špatném stavu, že padl návrh vybudovat dálnici zcela novou a v jiné trase, s využitím zcela jiných parametrů, než jaké se uvažovaly v počátcích výstavby. Nakonec však zůstalo u původních plánů – využití stávajícího tělesa a nedokončených staveb. Nastal však problém s mosty. Řada z nich nevyhovovala svými parametry, a tak byly nahrazeny novými. Jejich kvalita bohužel nebyla odpovídající a již po několika letech vyžadovaly náročné opravy.

První úsek dálnice D1 byl dán do provozu až 12. července 1971, měřil 21 km a vedl z Prahy do Mirošovic. Na tomto úseku bylo využito nejvíc úseků z původní stavby protektorátní dálnice; už tehdy bylo totiž plánováno trojpruhové uspořádání a dálniční těleso tedy bylo v potřebné šíři.
V červenci 1977 bylo možné po dálnici dojet z Prahy až do Hořic, z opačné strany bylo možné dálnici používat v úseku Brno – Měřín od roku 1975.

Souvislý úsek dálnice z Prahy do Brna, na kterou zároveň navazuje dálnice D2 do Bratislavy, byl dán do provozu až 7. listopadu 1980.

Mezi několik zajímavostí stavby dálnice, patří mimo jiné i zatopené mosty přes Sedmpanský a Sedlický potok, jejichž údolí byla zatopena při vzniku vodní nádrže Želivka – hlavní zásobárny vody pro Prahu. Trasa dálnice byla v těchto místech zcela změněna. V oblasti Želivky se zachoval pro dálniční provoz pouze jediný historický most u Píště, ke kterému však vedlo z obou stran tak prudké klesání, že bylo rozhodnuto přistavět přímo na něj, resp. v těsné blízkosti původních pilířů, most nový – vyšší a splňující všechny požadované parametry. Demolice původního mostu by byla nákladná, díky čemuž se zachoval, a po jeho původní mostovce dnes vede místní komunikace.

Autor: Trojan


1. Most přes Želivku v roce 1956.

2. Nový most přes Želivku v 80. letech. Vespod původní most.

3. Zatopený most Borovsko z roku 1950.

4. Borovsko – pohled na vozovku.

5. Hulice, most přes sedmpanský potok, stavěn 1939-1942 a potom 1945-50.

Předchozí části: 1. část a 2. část.

Fotografie převzaty ze stránek www.dalnice.com.

Zdroje:
kolektiv autorů: Dálnice v Československu, Ředitelství dálnic Praha, 1970
www.dalnice.com, www.ceskedalnice.cz, www.wikipedie.cz.

Tento příspěvek zařazen v rubrice technika. Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Protected by WP Anti Spam