Nejbližší akce

Rubrika ‚severní Morava’

„Byli jsme si zastřílet…“ – 10. června 2011, Ostrava

16. června 2011 00:15

tercTa čtyři slova, jak jednoduše se napíšou. Byli jsme si zastřílet! Popravdě, střílel jsem poprvé v životě. Dokonce i nabitou zbraň jsem viděl poprvé. No, ale co..., říkal jsem si. Nemůže to být tak těžké. Vezmu do ruky pistoli, namířím na místo, kam chci střelit a zmáčknu spoušť. To by mělo být vše. Tak to bude asi v pohodě. No tak jsme tam tedy přišli. Já, David a Líba. Když jsme tedy byli na střelnici a vše bylo zařízené, dali nám do rukou sluchátka a vyrazili jsme do učebny. Jasně, že mi to nedalo a během té desetimetrové cesty do učebny, jsem si ty sluchátka vyzkoušel. A najednou hrobové ticho! Jako když si ztlumíte televizi a díváte se na lidi, jak jen otevírají pusu.
V učebně nám instruktor důkladně vysvětlil, jak se zbraň drží, nabíjí, a taky jak se s ní míří. Tvářil jsem se jako frajer a pořád jsem byl přesvědčený, že vše je jen o dobrém zraku. No a teď jsme si to měli zkusit. Uchopit, nabít, namířit a na prázdno, zatím bez nábojů, vystřelit. Uchopit, no tak to jsem nějak zvládl. Chvíli jsem sice váhal, kam mám dát levou ruku, aby mě to při nabíjení nepraštilo, ale nakonec jsem to nějak chňapl. Pravá ruka musela být tak, aby ukazovák nebyl na spoušti a palec spolu s ostatními prsty pevně držel rukojeť pistole. Teď jsme měli za úkol levou rukou chytnout zadní boční stěny závěru a potáhnout dozadu. Já jsem to však udělal chytře a stejně jako ve většině amerických filmů, jsem zbraň natáhl zprostředka. No jasně, že jsem si v komoře skřípl ruku. Nakonec to vyšlo a šli jsme střílet.
Když jsem teď už s nabitou zbraní namířil na terč, začaly se mi trochu klepat ruce. Místy jsem slyšel výstřely ostatních střelců na vedlejších drahách. Poprvé jsem se docela vylekal, ale aspoň si zvykal na ty rány. Znova jsem namířil a křečovitě držel zbraň. Pomalu jsem mačkal spoušť. Podle instruktora váha spouště při mačkání byla asi 3 kg. A zbraň (CZ 85) vystřelila. Ruka vyskočila nahoru, ale i tak střela proletěla terčem, vzdáleným 10 metrů. V tuhle chvíli mě to začalo strašně bavit. Bylo to super. Každá střela byla vlastně adrenalin. A po každém výstřelu jsem se těšil víc a víc. A taky doufám, že si to někdy zase zopakujeme.

Autor: Petr Langer

[gallery link="file" columns="4"]



Zobrazit více…

Pietní akt u Czajánkových kasáren – 12. března 2011

14. března 2011 22:08

pamatnik-u-czajankovych-kasarenDnešní podvečer se před 72 lety nesmazatelně zapsal do dějin českého národa - českoslovenští vojáci, posádka Czajánkových kasáren v Místku, se aktivně postavili na odpor německým okupantům, kteří poněkud předčasně zahájili postupné obsazování trosek demokratického Československa. Více informací naleznete zde.

Tuto významnou událost si v sobotu 12. března 2011 připomenuli i účastníci pietního setkání u památníku příslušníků 8. pěšího pluku "slezského". Akci organizovalo občanské sdružení Svornost, regionální organizace Slezsko, která nabídla i doprovodný program v podobě výstavy o Mnichovu, okupaci a osvobození Československa - podrobnější informace vám přineseme v dalším článku.

czajankova-kasarna-2011-05

Pietní akt započal v 15 hodin položením věnce a kytice předsedou občanského sdružení Svornost Davidem Kohutem spolu se zástupcem Aktivních záloh Ostrava a Československé obce legionářské Robertem Komjathym. Poté předseda Svornosti přednesl projev, ve kterém vyzdvihl hrdinství mladých obránců Czajánkových kasáren a vyjádřil přesvědčení, že vlastenectví musí být postaveno na demokratických principech. Dále představil samotné sdružení Svornost, které si mimo jiné klade za cíl výchovu mladé generace vlastenců, kterým jsou hrdinové kasáren vzorem. Zazněla i citace z projevu prvního československého prezidenta T.G. Masaryka, který přednesl u příležitosti 10. výročí vzniku samostatné ČSR, o důležitosti a principech demokracie v životě národa.

S dalším projevem vystoupil předseda RO Slezsko Vladimír Turek, který se také zmínil o aktivním zapojení mladých vlastenců ve společenském dění a všechny zúčastněné pozdravil jménem Svatoslava Kalicha - posledního žijícího obránce Czajánkových kasáren. Pan Kalich má z našich aktivit upřímnou radost a byl potěšený, že jsme na události 14. března 1939 nezapomněli! Video-rozhovor s panem Kalichem vám v nejbližší době představíme na našich stránkách.

S posledním projevem se představil zástupce Českého svazu bojovníků za svobodu - pan Vladimír Krejčí, který krátce pohovořil o svých osobních zkušenostech z dob vyhnání jeho rodiny z českého pohraničí a období okupace. Pietní akce u památníku byla zakončena poděkováním všem příchozím a pozváním na výstavu Mnichov-okupace-osvobození, která se konala v nedalekém Národním domě.

Na závěr bychom znovu rádi poděkovali Aktivním zálohám Ostrava, ČSOL Ostrava a ČSBS za jejich účast. Poděkování patří i zástupcům RO jižní Morava, kteří nás přijeli podpořit.

Autor: Mgr. Libuše Kohutová


[gallery link="file" columns="3"]




Zobrazit více…

Odhalení památníku T. G. M. v Českém Těšíně – 28. září 2010

29. září 2010 04:00

zahaleny_pamatnik1V Den české státnosti, státního svátku, který připomíná mučednickou smrt svatého Václava, se členové slezské regionální organizace Svornost vydali do Českého Těšína, aby zde byli svědky znovu-odhalení památníku prezidenta osvoboditele - T. G. Masaryka. Proč znovu-odhalení? Jelikož původní socha Masaryka byla zničena na podzim roku 1938 polskými okupanty. Až teprve  v loňském roce proběhla díky pracovníkům Muzea Těšínska a dalších českých vlastenců petice za instalaci nového památníku. Památník se v současné době nachází v nově zrekonstruovaných Masarykových sadech a má podobu reliéfu jezdecké sochy našeho milovaného prezidenta.

Odhalení památníku bylo naplánováno na desátou hodinu dopolední a i přes nepříznivé počasí se zde sešlo kolem dvou stovek občanů, zástupců města Český Těšín, zástupců Muzea Těšínska a polského velvyslance. Akce začala státní hymnou, a pak se slova chopil historik David Pindur, který ve zkratce připomněl cestu ke vzniku města Český Těšín, Masarykovy zásluhy o jeho rozvoj, a dále pak vzpomněl osud sochy prezidenta Masaryka. Dále promluvil starosta města Český Těšín - Vít Slováček, který se spíše zaměřil na spolupráci měst Český Těšín a Czesin v rámci euroregionu Těšínské Slezsko. Vrcholem akce bylo slavnostní odhalení památníku, jehož autorem je ostravský sochař Martin Kuchař. Politici a zástupci muzea nakonec položili k památníku květiny a věnce, čímž skončila oficiální část programu.

Zástupci Svornosti vyvolali mezi občany živý zájem rozvinutou českou státní vlajkou - několik občanů nám přišlo poděkovat za odvahu. Naše vlajka pak posloužila i zástupcům muzea k fotografování před památníkem. Muzeum Těšínska mělo nedaleko i malý stánek, kde jsme si zakoupili pamětní medaili a objednali připravované DVD a publikaci o dnešní akci.

Jsme velmi potěšeni, že v městě Český Těšín znovu stojí památník věnovaný našemu nejvýznamnějšímu prezidentovi, i navzdory nenávistné kampani vedené „bojůvkáři“ z Kongresu Poláků. Český vlastenecký duch na Těšínsku žije a má silné centrum v Muzeu Těšínska, Matici slezské a lidech, kterým není lhostejný osud našeho regionu.

Za RO severní Morava - David Kohut

[gallery link="file"] Zobrazit více…

Seminář k výstavě Mnichov-okupace-osvobození

30. srpna 2010 15:33
mnichov-okupace-osvobozeniPři příchodu nás uvítala paní ředitelka Ostravského muzea RNDr. Jiřina Kábrtová, která nám předala bohatý a zajímavý program. Posléze jsme se pozdravili s lektorem PhDr. Vladimírem Krejčím, který nás pozval na seminář, a také s předsedou ostravského městského výboru ČSBS brig. gen. Mikulášem Končickým, který pana Krejčíře pověřil, aby nás pozval. Již zmiňovaný generál zahájil seminář a seznámil nás s programem po němž se ujal slova prof. PhDr. Vladimír Krejčí, který zhodnotil práci lektorů v našem kraji. Dokonce i odbočil na aktuální téma o sudetoněmecké lži z dokumentu Zabíjení po Česku a došlo i na osobní zkušenosti a příběhy pana Krejčíře, který zmínil i říšské teroristy, kteří se nazývali Ordnéři a o kterých dnešní sudetští Němci,  podporováni Bavorskem, nechtějí ani slyšet. Posléze se ujal slova plk. v.v. PhDr. Petr Petružela, který nás důkladně seznámil s Mnichovem a jeho důsledky, které pro nás nebyly zrovna nejradostnější. Po tomto moři informací nastala přestávka na občerstvení, při které se k nám přidal i předseda o.s. Svornost. A tak jsme se po šálku kávy ve větším počtu Svorných zúčastnili další části přednášek na téma péče o válečné hroby a pietní místa a výkladem zákona č 122/2004 Sb. o evidenci a údržbě válečných hrobů a pietních míst, kterým nás provedl pan Ing. Petr Ivako (KÚ MSK). Je dobré zmínit i webovou stránku valecnehroby.army.cz, kde můžete pomoci umístit do databáze neznámý pomník ze svého kraje. V další části jsme se dověděli od hosta z Osvětimi, kterou Poláci raději nazývají Auschwitz a Birkenau. Tuto část prezentoval Polák z komplexu koncentračního tábora Osvětim, pan Stančík, který povídal i o často nevhodném chování studentů, kteří navštíví nacistické vyhlazovací lágry, a o tom, že je málo průvodců, kteří mluví v českém jazyce. Po tomto seznámení s dalšími zajímavými informacemi jsme se odebrali na dobrý oběd a po němž jsme diskutovali s panem generálem. Především jsme ho seznámili s naší organizací, a tím jsme se snažili navázat přátelskou spolupráci mezi našimi organizacemi. Poté se s námi předseda rozloučil a my zbylí jsme čekali na zbývající témata. Další téma bylo o zkušeností z besed a přednášek se školní mládeži, kterého se ujal pan Luděk Eliáš z ČSBS. Hovořil o mýtu, že školní mládež nemá zájem o historii, což je scestné, protože další části semináře jsou toho důkazem. Pomyslné štafety se ujala Mgr. Lenka Hrušková ze SPŠ Ostravy – Vítkovic. Tato kantorka, která je shodou okolností bývalou učitelkou našeho člena, nás informovala o zkušenostech, které během své práce na zmiňované škole se studenty získala. A dokonce byla překvapená, že její žáci mají tak obrovský zájem a dokážou být pozorní a hodnější než ledajací gymnazisté. Ukázala práci studentů při přípravě a realizaci putovní výstavy Mnichov – okupace – osvobození, při které jí technicky pomáhal student Petr, jenž nám dal po akci odkaz na web samotné výstavy (viz níže). Poté se ujal slova ještě udýchaný Mgr. Petr Šimíček, který za námi přijel na kole z cca šedesátikilometrového výjezdu. V rychlosti kulového blesku nás seznámil se svou prací se studenty z gymnázia Olgy Havlové a Pavla Tigrida či dalších škol. Zde velmi důmyslně seznamuje studenty s moderními dějinami na výborné moderní úrovni, která je dokážou oslovit. Sám jsem byl účastníkem na jeho seminářích, které byly naprosto dokonalé a ostatní školy by na jeho styl výuky nejen moderních dějin měly navázat. Na závěr poděkoval pan generál za účast a rozloučil se s námi. Autor: Robin Štefaňák Odkaz na výstavu: http://vystava-moo.mysteria.cz http://vystavamoo.707.cz/sps_holokaust/home.htmlZobrazit více…

Pozvánka: Slezské dny – 11.-12. září 2010 v Dolní Lomné

22. srpna 2010 14:04

Občanská neposlušnost na silnici I/11

23. července 2010 19:31

stop_kamionumJak jsme vás již informovali v článku ze dne 15. 7., občané se rozhodli upozornit na katastrofickou dopravní situaci na mezinárodní silnici I/11 blokádou této silnice. První blokáda proběhla právě ve čtvrtek 15. července a, bohužel, kolaps na silnicích nebyl takového rozsahu, jak jsme si my, účastníci blokády, představovali. Sice se vytvořili několikakilometrové kolony tvořené hlavně kamiony, ale jelikož akce byla předem avizovaná, myslím si, že mnoho řidičů kamionů se této cestě vyhnulo nebo se snažili projet dřívě, nebo naopak zůstali někde stát na brzký oběd. Evidentně totiž už půl hodiny před vlastní akcí byl průjezd kamionů mnohem menší než je obvyklé (kolem 6000 kamionů denně). Cílem akce bylo hlavně upoutat pozornost zodpovědných lidí, například na Ministerstvu dopravy, a donutit je, aby začali řešit situaci, která na této mezinárodní silnici panuje. Jde o značně přetíženou mezinárodní silnici, na které navíc souběžně probíhají další stavby. V praxi to vypadá tak, že desetikilometrový úsek se jede i hodinu. Příkladem také může být, jak kamarád z Přerova jel pracovně do Jablunkova a po dvou hodinách čekání na stejném místě v koloně kamionů mi volal a ptal se, co se to “u vás” děje. Měl smůlu, zrovna se totiž opravoval povrch silnice v Třinci. Po týdnu na toto omezení navázalo úplné zastavení průjezdu v jednom směru z důvodu stavby kruhového objezdu. Do Třince se tedy dá dostat po silnici I/11, ale od Třince se musí jet objížďkou přes Karpentnou, což je pouze místní silnice, která bude po průjezdu všech těch aut, hlavně kamionů, zcela zničená.

Ve středu 21. 7. se v Hrádku ve Slezsku sešli starostové obcí s představiteli Moravskoslezského kraje a ministerstva dopravy. Jeden z úředníků přijel raději vlakem než by si zkusil projet cestou, kterou denně místní lidé musí jezdit do práce, do školy, k příbuzným. Na těchto jednáních se řešil hlavně odklon kamionové dopravy po dobu prací na silnici. Starostové Olšar a Borski navrhovali, aby kamiony jezdily pouze v noci, čímž by se jinak přetížená silnice stala průjezdnější pro místní obyvatele. Tento návrh je ale nerealizovatelný z několika důvodů: chybí plochy, kde by kamiony mohly stát; stojící kamiony by musel někdo hlídat; hluk v noci v úsecích, kde se bydlí kolem silnice atd. Starostové tedy předložili návrh, aby byly kamiony mimo silnici v době dvou dopravních špiček. Schůzka skončila s tím, že tento návrh už zní reálněji, ale stejně se musí pořádně promyslet.

Protože řešení tedy zatím stále není, proběhla ve čtvrtek 22. 7. od 17.00 druhá, poslední, blokáda. Přestože šlo o podvečerní hodiny, slunce bylo opět nemilosrdné a čekal nás dvouhodinový pobyt na rozpálené cestě v 37 stupních. Tentokrát jsme ale měli i kulturu, protože akci podpořila místní hudební skupina Blaf. Účastníků bylo o něco více než při první blokádě, kolem 500, ale jinak měla akce stejný průběh. Vypnutý semafor, lidé přecházeli po přechodu, naštvaní kamioňáci. Blokády byly, dle mého názoru, úspěšné, protože nesou své ovoce. Po proběhlé středeční schůzce by 30. července měl do Hrádku přijet nově jmenovaný ministr dopravy Vít Bárta (snad ne taky vlakem). Situace se možná konečně začne řešit. Už od letoška jsme měli, podle původních plánů, jezdit po obchvatu Třince. Nyní to vypadá až na rok 2015. Přitom dokončení silnice bylo jedním ze slibů, které náš stát dal při budování automobilky Hyundai v Nošovicích.

[gallery link="file"]

Zobrazit více…

Po beskydských vrcholech – Trojmezí

17. července 2010 19:13

trojmeziPokud plánujete turistické výlety v Beskydech, tak snad oceníte náš seriál příspěvků o vrcholech v moravskoslezských Beskydech, turistických trasách, zajímavostech, které byste neměli minout, případně chatách, kde najdete nejen dobré jídlo, ale i ubytování. Jako přidanou hodnotu vám nabízíme fotogalerii z cesty, tak jak jsme ji absolvovali my sami.
V dnešním článků vás zavedeme na velice zajímavé místo z pohledu geopolitického, stále se přitom budeme pohybovat v prostředí krásných Beskyd. Trojmezí v Beskydech je místem, kde se setkají hranice tří států - České republiky, Slovenska a Polska. Najdete jej v katastru obce Hrčava, která je někdy mylně považována za nejvýchodnější obec naší vlasti. Cesta na Hrčavu je trošku komplikovaná, ale cyklisty velice oblíbená. Pokud sem míříte z vnitrozemí, tak vězte, že musíte dojet až na samotnou hranici se Slovenskem, v Mostech u Jablunkova, a pak serpentinami a líbeznými lesy stoupáte až k cíli. Automobil doporučuji zanechat hned na začátku obce (vyhrazené parkoviště nečekejte). Poté se vydáte po žluté turistické značce až k Trojmezí, cesta je dlouhá 2 km a zabere vám přes půl hodinky. Celou dobu kráčíte po asfaltové komunikaci a nabízí se vám výhled, vyjma kouzelné krajiny, na slovenskou obec Čierné pri Čadci a polskou obec Jaworzynka. Na Trojmezí můžete využít jeden z altánů jako odpočívadlo. Můžete se odsud vydat po jedné z tras na návštěvu jak Polska tak Slovenska.

V Hrčavě si určitě nenechte ujít návštěvu místního dřevěného kostelíku anebo posezení v jedné z několika hospůdek. Turistům a sportovcům doporučuji se vydat po červené trase na Gírovou - můžete pěšky, na trekingovém kole či v zimě na běžkách.

Autor: David Kohut

[gallery link="file"]

Zobrazit více…

Reportáž z blokády silnice I/11

15. července 2010 23:52

Blokáda silnice I/11Dnes, 15. července 2010, mezi desátou a dvanáctou hodinou byla lidmi zablokována silnice I/11 v obci Hrádek ve Slezsku. Jde o silnici mezinárodní, která slouží jako hlavní tah na Slovensko. Obec Hrádek se nachází mezi Třincem a státní hranicí a nelze ji nijak objet. Denně tudy projede kolem 22 tisíc automobilů, z toho asi 6 tisíc jsou nákladní auta a kamiony, které naším územím pouze projíždějí na cestě mezi Slovenskem a Polskem. Právě touto cestou posledních sedm let jezdím pět dní v týdnu do práce a zpět a tedy komplikovanou dopravní situaci, která zde denně panuje, znám velmi dobře. Proto jsem se rozhodla blokádu podpořit.

Možná by se vám mohlo zdát, že takových míst je u nás více a také nás o tom všechny televizní a rozhlasové kanály informují. Zde je ale situace o to horší, že kromě přetíženosti a neustálým kolonám opakovaně dochází k různým omezením dopravy z důvodu oprav poškozených cest (ke kterým dochází právě proto, že jsou přetížené) či různých staveb. V současnosti probíhají na úseku mezi Hrádkem a Třincem dvě velké stavby: v Hrádku se staví nový železniční koridor a současně hned vedle něj přeložka právě oné silnice I/11. Aby se lidé mohli dostat k vlaku nebo na druhou stranu obce, která se nachází za kolejemi, je nutné vybudování podchodů. Naštěstí obec nepovolila kyvadlový provoz a místo toho bylo vybudováno několik “esíček”, která obíhají kolem budovaných podchodů, takže doprava je víceméně plynulá. Druhá stavba začala probíhat od pondělka, bude trvat do konce srpna, a nachází se mezi Třicem a Vendryní, kde se buduje kruhový objezd. Nutnost tohoto kruhového objezdu je dosti pochybná, protože bude sloužit hlavně jako přístup k nově budovanému hotelu. Doprava je zde řešena tak, že se jezdí pouze v jednom směru, a to do Třince. Od Třince se jezdí objížďkou přes obec Karpentná. Silnice zde je velmi úzká a jakmile se zde stane nějaká nehoda nebo bude odstaven nějaký kamion, tak se toto místo nedá nijak objet.

Starostové dvou obcí ležících na silnici I/11, Robert Borski z Hrádku ve Slezsku a Ladislav Olšar z Bystřice, chtějí už delší dobu, aby stát situaci řešil. Navrhují například odklonění kamionové dopravy nebo zákaz vjezdu kamionů v době dopravní špičky. Bohužel, ani jedna z těchto možností, podle úřadů, není vhodná. Ale místní lidé už toho mají opravdu dost a rozhodli se touto občanskou neposlušností ventilovat své emoce. Blokáda byla oznámena úřadům, ovšem reakce Ředitelství silnic a dálnic opravdu vyrazila organizátorům dech. “Pokud stojící kamiony v kolonách kvůli velkým teplotám poškodí povrch vozovky, budou odpovědné orgány náhradu škody vymáhat po organizátorech protestu.” Nedávno probíhala oprava povrchu v Třinci a kolony, které dnes vznikly díky blokádě, byly celý týden běžné. Tehdy to Ředitelství ovšem neřešilo.

Jak tedy blokáda probíhala? V Hrádku je jeden přechod se semaforem. Původní myšlenka byla, že blokáda proběhne tak, že účastníci budou neustále přecházet na zelenou. Mezitím bude asi minuta a půl, kdy chodec má červenou a auta tedy můžou jet. Začátek blokády byl ohlášen na desátou hodinu dopolední. Před desátou, kdy jsem na kole dorazila, bylo na místě více reportérů než účastníků. Měla jsem trošku strach, jestli to nebude úplné faux pais. Pak se začalo scházet více lidí, nakonec nás bylo lehce kolem 200. Zpočátku tedy byla snaha přecházet silnici pouze na zelenou, ale interval byl příliš krátký a účastníci se rozhodli postávat na přechodu i v době, kdy měl chodec červenou. To se ale nelíbilo policistům a snažili se nám vysvětlit, že porušujeme zákon, jelikož přechod slouží k přecházení. Dokonce měli tendenci někoho legitimovat. Poté dav konečně pochopil, že musíme po přechodu přecházet a nesmíte tam jen stát. Pak byla vypnuta signalizace na semaforech a blokáda konečně nabrala formu, jakou jsem si představovala. Reakce řidičů byly zajímavé: např. řidič kamionu, který vezl živé ryby, se vztekal a snažil se jet dál, přestože před jeho kamionem stáli lidi a nechtěli uhnout. Asi po půl hodině jsme se rozhodli nechat ho projet, stejně jako kamion, který přepravoval živé koně. V té době už totiž bylo kolem 30 stupňů. Také volně projížděly sanitky a policejní auta, která doprovázela autobusy MHD. Také jsme zažili, že jeden účastník svým autem zablokoval silnici, aby kamion, který se snažil projet hned za koňmi, neprojel. Viděla jsem také mercedes, jehož řidič už toho měl také dost, a prostě přejel přes trávník. Tam ho stopli policisté. Jedno terénní auto s vysokým podvozkem projelo natvrdo přes staveniště. Přestože jsem mezi účastníky blokády poznala pouze jeden známý obličej, dvě hodiny na přechodu mi příjemně uběhly, protože vždy bylo s kým si povykládat, hlavně o tom, jak nás dopravní situace štve. K podpisu byla předložena petice, ve které chceme, aby se vláda začala konečně problematickou dopravní situací na Třinecku zabývat. Řidiči dostávali letáky s vysvětlením v českém i anglickém jazyce, o co vlastně jde. Po celou dobu nám milá slečna či paní dolévala vychlazenou minerálku, kterou dostávali nejen účastníci aktivní, ale i policisté, reportéři a řidiči.

Pokud se opět nebude nic dít, tak další blokáda je naplánována na pátek 23. 7. od 16.00. Již teď se těším na své nové známé na přechodu.

Libuše Kohutová

[gallery link="file"] Zobrazit více…

Má vlast – 13. června – Ostrava

29. června 2010 21:46

Leoš JanáčekZakončení mezinárodního festivalu Janáčkův máj si členové naší regionální organizace nemohli nechat ujít, obzvlášť v podobě klenotu - cyklu symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. Proto jsme se, vyzbrojeni společenskými oděvy, vydali v neděli 14. června do ostravského Domu kultury pokochat libými tóny vážné hudby (ano, členové Svornosti neposlouchají jen rockovou, "alternativní" či subkulturní muziku...) Společenský sál Domu kultury doslova praskal ve švech, bylo beznadějně vyprodáno a velmi pozitivně hodnotím, že valnou část obecenstva tvořili mladí lidé. Koncert začal naprosto přesně v 19:30 hodin a uvedl jej ředitel a dramaturg Janáčkova máje Jaromír Javůrek.

Produkce nezapomenutelného zážitku byla dílem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK a dirigentské taktovky se ujal Petr Vronský. Celý koncert trval asi do 21. hodiny a byl přerušen jednou krátkou přestávkou. Cyklus básní gradoval za zvuků na motivy husitské písně "Ktož jsú boží bojovníci" - publikum pak orchestr odměnilo několikaminutovým aplausem ve stoje...

Jsme velice potěšeni tímto nádherným hudebním zážitkem a již teď se těšíme na další chystaný ročník - tentokrát 36. v pořadí.

Za RO severní Morava - David Kohut

Zobrazit více…

Po beskydských vrcholech – Kozubová

27. června 2010 22:29

Turistická mapaPokud plánujete turistické výlety v Beskydech, tak možná oceníte náš seriál příspěvků o vrcholech v Moravskoslezských Beskydech, turistických trasách, zajímavostech, které byste neměli minout, případně chatách, kde najdete nejen dobré jídlo, ale i ubytování. Jako přidanou hodnotu vám nabízíme fotografie z cesty, tak jak jsme ji absolvovali my sami.

Začínáme vrcholem Kozubová a stejnojmennou chatou, která se nachází v katastrálním území obce Milíkov, několik kilometrů od městečka Jablunkov. Samotný vrchol se nachází v nadmořské výšce 982 metrů nad mořem. Nedaleko chaty, cca 0,5 km stojí kaple zasvěcená svaté Anně, která zároveň slouží jako rozhledna a kde se několikrát ročně konají poutě (koncem července, v polovině října a 31. prosince).

Na vrchol se můžete dostat několikerými způsoby a cestami, trasami. Ti nejpohodlnější můžou zvolit auto a silnici z Horní Lomné, cyklistům je určena cyklotrasa č. 6082 a pěší turisté mohou k vrcholu vyrazit buď z Košařisek (po modré - připravte se velice náročný výstup především ke konci trasy) anebo z Milíkova (žlutá trasa), či z Bocanovic (zelená trasa). My jsme vyrazili z Dolní Lomné po modré trase, a pak jsme se napojili na zelenou. Cesta jedním směrem má zhruba 5 km a pohodovým tempem jste za necelé dvě hodiny u chaty Kozubová. Kousek pod sedlem pod Malou Kykulou se nalézá v lese památník padlým partyzánům ze skupiny kapitána Naďožného.

Samotná chata Kozubová stojí na místě původní chaty postavené na konci 30. let minulého století.

[gallery link="file"] Zobrazit více…