Nejbližší akce

Rubrika ‚Praha’

Slavnosti svobody 2011, 5.-8.května 2011 Plzeň

11. května 2011 09:50

slavnosti_svobody_2011_14Tak jako tradičně si členové a příznivci plzeňské Svornosti připomněli vítězství nad nacistickým Německem účastí na tradičních Slavnostech svobody, které mají v našem rodném městě dlouhou tradici.

Tentokrát nebyli jen trpnými účastníky, ale část našich členů, věnující se vojenské historii se i aktivně zapojila. V rámci akce „Svobodná ulice 1945“ byl k vidění historický kemp s ukázkami vojenského života, autentická výzbroj a výstroj, ošetřovna, autodílna, dobová technika a dále navození civilní atmosféry - plot s dobovými plakáty, trafika, hrané scénky a obrazy z Plzně 1945.

Byla připravena i krátká hraná scéna, kdy rozhorlení občané zajistili diverzanta z řad zběhlých příslušníků wehrmachtu snažících se dostat do Bavorska (:-D), kterému musela před spravedlivou odplatou poskytnout ochranu hlídka americké armády. Z této scénky je dostupné krátké video.

 

 

Tábor KVH Tommy & Yankee Plzeň za podpory Indianhead Club Pilsen a KVH 33. čs. střelecký pluk Doss´Alto patřil k tomu nejlepšímu co letošní oslavy nabídly. Přístup a vstřícnost k divákům měli kluci nadstandardní. Přesto si dovolím vyslovit lehké zklamání nad letošními oslavami, bohužel bylo znát omezený rozpočet a přes všechnu snahu kluby vojenské historie nemohou přes velké osobní nasazení vše zvládat sami na svoje náklady.

Ing. Jan Šneberk, Svornost Plzeň

 

Dne 7.5. proběhly v Plzni, jako každoročně, oslavy osvobození města. My jsme se zúčastnili až později odpoledne, takže jsem neviděli uplně vše, co je popisováno v jiných reportech. Nejdříve jsme se šli podívat do Křižíkových sadů, kde byla ukázka dobové ulice, společně s dobovým US kempem a vojenskou techniku. K tomu nechyběla dobová hudba z gramofonu k dokreslení atmosféry. Na to jsme se vydali na náměstí, kde probíhali trhy a zde jsme se občerstvili. Časově nám to vyšlo náhodou tak, že zrovna přijížděla kolona nových Jeepu (patrně nějaký klub) a strojů značky Harley-Davidson. Poté jsme se přesunuli za nákupní středisko Plaza, kde probíhali soutěže pro ty nejmenší, ukázky airsoftové výzbroje, prohlídky hasičské techniky, ale i ukázky vojenské techniky (střelba se samopalů a RPG).

Ing. Zdeněk Padovec, Svornost Praha

[gallery link="file" orderby="title"]

Zobrazit více…

Oslava výročí bitvy u Sudoměře l.p. 1420

28. března 2011 11:48

sudomer_26.3.2011_65V sobotu proběhla společná akce západočeské a jihočeské regionální organizace Svornosti u Žižkovy mohyly na bojišti u Sudoměře. Obě organizace tak prakticky zastupovaly regiony, jejichž rodáci měli na bitvě hlavní podíl.

V roce 1420 se zde srazili houfec plzeňských husitů pod vedením Břeňka Švihovského, Václava Korandy a Jana Žižky s obrovskou přesilou spojených katolických sil z Písku a Strakonic. Husité využili terénu a vozové hradby a uštědřili svým nepřátelům zdrcující porážku. Bylo to první skutečné vítězství prostých českých sedláků nad obrněnou jízdou.

Právě význam této události v našich dějinách přivedl nás, potomky husitských válečníků, na toto památné místo náležitě oslavit naše vítězství. Účastníci akce se zde začali scházet již po 9. hodině ranní, část pak přijela vlakem a většina plzeňské výpravy dorazila na desátou osobními auty. Dříve než jsme vyrazili na místo bitvy, roztopili Jihočeši gril a účastníci se tak mohli k snídani posilnit i něčím teplým.

V 10:30 jsme vyrazili na pochod. Pod prapory s kalichem, zástavami měst Plzně a Písku a samozřejmě i státní vlajkou jsme zamířili k Žižkově mohyle na mírném návrší, která tvoří dominantu v okolí, obklopeném dodnes rybníky Markovec, Prostřední a Škaredý.

U Žižkovy mohyly pronesl předseda jihočeské Svornosti pár slov na úvod, přivítal mj. i zástupce Společnosti pro dobré soužití a jejího předsedu Ing. Jaroslava Pospíšila, se kterými jihočeská organizace spolupracuje i na dalších projektech, aktuálně např. připravuje oslavy osvobození města Písku. Kromě historických událostí zmínil i význam místa v současnosti pro ochranu vodních rostlin a ptactva.

Jako druhý vystoupil předseda plzeňské organizace, který neopomněl zmínit i některé dějinné paradoxy, jako např. fakt, že v bitvě u Sudoměře zvítězili plzeňští husité proti katolickým silám, i když v průběhu let se naopak z Plzně stala bašta katolictví a Písek a Strakonice byli nejvěrnějšími stoupenci husitské revoluce. Zároveň připomenul, že odkaz husitství v sobě musí mít skutečně každý český vlastenec, protože jejich odkaz je integrální součástí národního obrození a ideje naší první republiky.

Na závěr nás hoši z Písku překvapili malým kvízem o ceny. Pak již následovala přátelská beseda a procházky v okolí mohyly a cesta na  společný oběd do Strakonic. Nakonec nám i štěstí přálo a předpovědi meteorologů věštících srážky se nenaplnily.

Ing. Jan Šneberk, Aleš Procházka

[gallery link="file" columns="4" orderby="title"]

Zobrazit více…

Společenský večer při tanci a hudbě – 22.1.2011 Praha

29. ledna 2011 11:20

vybrana spolecnostSvornost má konec ledna každoročně vyhrazenu výletu na památnou horu Blaník, která má v zasněžené krajině neopakovatelnou atmosféru. Letos bohužel došlo k posunutí této akce, ale oslava narozenin byla vhodnou záminkou ke společenskému setkání členů Svornosti.

Jak je dobrým zvykem, tak jsem na koncert pozval pár kapel, jmenovitě Konec Hry z Brna, kteří tímto odbyli pražskou premiéru, pak Pilsner Oiquell z Plzně a Bombecks z německého města Eisenach, které je známé starším ročníkům výrobou automobilů Wartburg.

Někteří z hostů byli na místě oslavy už před 5 hodinou. Vlastní produkce však začala asi kolem půl 9 a první hrála kapela Konec Hry, která měla set asi na 45 minut, kdy zahráli většinu songů z jejich dvou Demlů. Lidé si je chválili a i kapela byla spokojená s atmosférou, takže je u nás určitě neslyšíme naposledy. Zahráli i cover od Cock Sparrer – Watch your Back. Jako druhá banda vlezli na podium Pilsner Oiquell, kteří na něm vydrželi bezmála dvě hodinky a po jejich výkonu bylo v sále jako v sauně a bylo třeba trošku vyvětrat J

Po nich se začala připravovat hvězda večera – Bombecks. Kapela hraje už asi 18 let a má vydaná tuším 3 alba a nějaké malé desky a splitka. A zahráli skutečně solidní kousky ze všech svých alb jako třeba Auge um Auge, Nehmt es oder lasst es, Kneipenterroristen od Böhse Onkelz, která potěšila většinu přihlížejících, de Kastelein o legendární belgické hospodě atd….

Na akci se sešlo mnoho kamarádů jak ze Svornosti (domácí Praha, Plzeň, Jičín, Brno, Hradec Králové atd.), tak i mimo ni a ukázalo se i pár přátel ze zahraničí.

Ing. Zdeněk Padovec

[gallery link="file" orderby="title"]

Zobrazit více…

Víkend v Hradci Králové

2. prosince 2010 04:00

2010_vikend_hk_05Na tento kulturně-vzdělávací víkend jsem se těšil již dlouho. Na cestu jsme se vydali v sobotu s Milanem jeho autem kolem 14:00 hodiny. Cesta byla bez jakýchkoliv zádrhelů a i se zastávkou na vynikající klobáse před Hradcem jsme před klub dojeli kolem páté hodiny, kde se měl konat koncert zajímavých kapel.

V klubu kromě pár místních byli ještě Trojan z Prahy a André z Nymburka. Abych se dostal přímo ke kapelám. Jako první začali pražští Chlastarbeiter. Jejich hudbu bych přirovnal ke klasickému streetrocku s „working class“ texty. Mafie je první vál, kterým začali, a musím říct, že jim to docela klape, i když mají určitě ještě co zlepšovat. :-) Další, co nám zahráli, bylo třeba Punks & Skins, dostalo se i na covery, od Business – Smash the disco, Fist Bois – ACAB, VL – Gastarbaiter. Viděl jsem je poprvé a musím přiznat, že mě zaujali a těším se na další setkání a poslech. Jako druzí na pódium přišli Bad Lovers. Kapela byla složená z kontrabasisty, kytaristy a bubenice, která taky zpívala. Kapela je viditelně ovlivněná psychobilly/rockabilly scénou. Co jsem slyšel, tak měli vály v angličtině a snad i covery od takových velikánů jako Nekromantix, Mad Sin a Tiger Army. Nebo mi to alespoň připomínali. Lidi na ně pařili a i já se pohupoval, protože kapelu podobného ražení jsem hodně dlouho neviděl a neslyšel. Ona celá sestava kapel tohoto večera byla různorodá a každý si přišel na své. Po Bad Lovers vylezl na pódium Áda Vitáček s doprovodem. Mno, co k této kapele dodat. Poznal jsem pár písní od Plexis, Orlíku a podobně. Některé vály zpíval přímo Áda a něco jiný zpěvák. Ten druhý zpěvák byl podle mého názoru úplně mimo a tudíž se mi jeho zpěv vůbec nelíbil až hnusil. Proto jsem skoro celého Ádu Vitáčka prokecal. Ale proti gustu žádný dišputát. Poslední kapela Lucky Punch, to bylo opravdu jiné kafe. Skoro celý repertoár jsem znal z CD Zkurvenej důvod k oslavě, a proto jsem si pod pódiem zpíval vše. Zahráli například Pojď si hrát, Šíleně smutná atd. Lidi se parádně bavili. Co dodat, moc pěkná tečka na závěr, a těším se na další shledání.

Celkově nás koncert velmi potěšil. Nejenom že jsme se potkali, jako ostatně na každé akci, s řadou přátel, pořadatelé nám dopřáli velmi dobré nazvučení. Po koncertě jsme valili na kutě k Ládínkovi, Áje a Ajsmenovi, za což jim chceme já i Milan moc poděkovat.

Na druhý den nám hostitelé ráno připravili snídani. Jelikož kurz první pomoci začínal až ve tři odpoledne, tak jsme se s Milanem vypravili prozkoumat krásy Hradce Králové. Prošli jsme si moc pěkné historické náměstí a blízké okolí. Procházeli jsme kolem kolosálního objektu, který Milan tipoval na bývalý klášter a já na kasárna. Ani jeden z nás neměl pravdu, Kuba nám řekl, že je to bývalý pivovar. :-) Blízko této budovy jsme natrefili na bílého poníka v předzahrádce školy/ky, na což jsem koukal jako kůl v plotě. V místním areálu se hrál hokejbalový zápas, z kterého jsme viděli alespoň poslední třetinu, a kde bohužel hradecký tým prohrál s lepšími hráči z Kladna. Po zápase nám již pomalu začalo kručet v břiše, a tak jsme se vydali hledat nějakou hospůdku. Natrefili jsme na městské lázně, kde byla restaurace, kde jsme poobědvali vývar a holandský řízek s bramborem. Před lázněmi byla ještě jedna zajímavost, a to loď na Labi, která byla v zdevastovaném stavu, prý po místních mafiánech. Jako doprovodný program k obědu se nám naskytl pohled na krásné hradecké dívky ve vířivkách a v bazénech. :-) Po jídle jsme se pomalu vydali na místo konání kurzu. Jelikož jsme měli ještě chvíli času, tak jsme se s Milanem po cestě zastavili v další hospůdce na billiard, kde Milan po slibném začátku zaspal, nakonec jsem vyhrál v poměru 4:2.

Na kurz první pomoci jsem byl velice zvědavý, účast stála to za to. Celá akce se kromě přednášek skládala i s praktických ukázek. Na přednáškách nám bylo řečeno, jak mj. poznat u člověka mozkovou mrtvici, epilepsii, či jak se zachovat u hypoglykemického záchvatu. Co dělat při otravě hub, uštknutí hada, při poleptání kyselinami, zásadami, při omrzlinách a mnoha dalších situacích. Člověk si opravdu uvědomí, že jeho znalosti nejsou tak široké. Já jsem se mnohému přiučil určitě jako ostatní. Přednášky byly také doprovázeny dotazy někdy až humornými, takže jsme se i pobavili. Z praxe jsme si mohli vyzkoušet např. resuscitaci na figuríně dospělého člověka i batolete. Dále jsme si v praxi vyzkoušeli, jak se zachovat při autonehodě. Všichni se přibližně vystřídali jak v rolích zachránců tak v rolích zraněných nehody. A jelikož byla zima a náledí, tak se stalo, že při vyprošťování z auta zachránce spadl i se zraněným. :-D Akce skončila asi po páté hodině, a my jsme se již museli rozloučit, protože nás čekala ještě dlouhá cesta domů. Tu nakonec Milan zvládl velmi dobře i přes ošklivé počasí. Jsem rád, že jsme oba dva v pořádku dorazili domů.

Na závěr bych chtěl poděkovat hradeckým za koncert a kurz první pomoci, Ládínkovi a ostatním za přespání, a také Milanovi za to, že nás dostal pořádku do Hradce i zpátky. Tedy někdy příště opět na další akci.

Nail

[gallery link="file"]

Zobrazit více…

Česko-Slovensko-Srbská punk & oi! párty

26. listopadu 2010 09:03

cssop2010-17-the-riotO akci, kterou pořádala Svornost v Plzni, se vědělo dlouho dopředu a já byl popravdě zvědavý, jak jim to dopadne, a po úspěchu vyškovské akce i plný optimismu. Akci předcházel turnaj ve fotbale, takže nějaká ta účast byla zajištěna už díky tomuto. Koncert, neboli spíše menší festival, začínal oficiálně kolem půl sedmé. Já se se svoji drahou polovičkou vydal na akci na čas, rozuměj na otvíračku v pět. Cestou jsme přibrali ještě pár přátel z Moravy. Kupodivu se akce začala i na čas plnit, což není v Plzni moc zvykem, jelikož zde koncerty začínají o něco později.

Jako první nastoupila skoro domácí banda SAS, na které je zajímavé, že hraje s kontrabasem. Jejich vystoupení trvalo zhruba hodinku a zakončili ho coverem od Perkele – Visitors. Druhá hrála moje banda a hodnocení nechám na jiných, ale určitě jsme byli výborní. Hráli jsme asi hodinku a dokonce jsme dávali i jeden přídavek. Po nás nastoupila stálice v podobě The Riot z Vyškova, kteří nedávno pokřtili své 3. CD. Zahráli průřez všemi alby, lidé se na jejich vystoupení bavili a poslední třetinu svého vystoupení věnovali hlavně novým songům. Nechyběli ani covery v podobě Michala Davida – To zas byl den, která se stává pomalu hymnou, dále pak Discipline – Everywhere We Go a Condemned 84 – No Identity, kde Danovi tradičně pomáhám se zpěvem. Novinkou je, že v refrénu pomáhá i Liso z AKS. Ti nastoupili po Riotech… zazněly písně jako Sme tu zas!, Zakliata straž, Neokolaborant, Hudba našich sŕdc atd. Nechyběly ani covery, a to Antifaschist Skin od Pöblers United, Slovensko patrí nám, což není nic jiného než England Belongs to Me od Cock Sparrer, a Proud and Strong od Ultima Thule, kde jsem opět vypomohl.

Po AKS následovala srbská banda Prilično Prazni. S těmi přijelo tuším 14 lidí na podporu, což potěší, a kapela si rozbalila svoje distro u výčepu, kde se dala koupit CD (nejen jejich), ale i trika za vskutku lidové ceny. Kapela zahájila songem Million Votes z prvního alba a dále pokračovala songy jako  Jedan Minut, Beograd, You and Me. Dokonce zazněl  i cover od The Ruts – Babylon's Burning.

Po zahraničních hostech pak vystoupili karlovarští Neparkovat vjezd se svými hity a Špenátem ve své klasické póze při zpěvu "koleno u brady". Koncert se pomalu měnil v show. Tohle samozřejmě pokračovalo i při závěrečných vypalovačkách kapely Pilsner Oiquell jako Vlasy či Pilsen Boi!s a na závěr zbývá jen poděkovat Míše a Peugeotovi díky za podporu a pomoc.

Autor: Peddy, doplnil Šneba

[gallery link="file" orderby="title"]

Zobrazit více…

Koncert On File ve Vyškově (30. října)

8. listopadu 2010 20:52

20101030_vyskovTak konečně na Moravu dorazila po hrozně dlouhé době nějaká parádní zahraniční kapela. O koncertě jsem se od Trcka dověděl již v červnu na Streetkids a vůbec jsem se nemusel dlouze rozmýšlet. Autem vyrážíme z Olomouce já, Radka a Gustík. Něco málo před šestou dorážíme do klubu, kde se již potkávám s lidmi ze Svornosti a to z Brna, Prahy a snad již vznikající RO Olomouc, a se spoustou dalších přátel.

Kolem sedmé hodiny přišla na pódium první kapela, a to 3:2 pro MH. Došlo na známé hitovky jako NxNxPx, Hej ty tam, Holý hlavy, Fízl a mnoho dalších. Publikum se na první kapelo viditelně bavilo a již od začátku to pod pódiem vřelo. Po zhruba 40 minutách chlapci chtěli zmizet, leč publikum si vynutilo ještě dva přídavky, a i po nich chtělo další. Kapel mělo hrát ještě dost, takže museli pódium přenechat druhé kapele, a to Operaci Artaban ze Štatlu. Jelikož jsem této kapely z Brna strašně přemlsaný, tak jsem Operačku prokecal s přáteli, se kterými jsem se neviděl několik měsíců a snad i let :), ale co jsem tak koutkem oka zahlédl a ucha zaslechl, tak zahráli vály snad ze všech alb, které kdy vydali. V kotli již byla hlava na hlavě a publikum se velice dobře bavilo. Po nich nastoupili místní The Riot, kteří zde dneska křtili své nové album The Riot – 10 let. Toto nové album je vydané jako digipack a za úžasných 200. Také jsem si hned jedno koupil :), protože za tuto cenu to nevzít je těžký hřích. Po křtu digipack letěl do publika a show mohla začít. Písně jako Česká krev nikoho nenechala v klidu a celý klub sborově zpíval. Moc dobře všechny rozproudili po nich následující hvězdy večera On File. Zpěvák již od pohledu patří do staré školy, ale na pódiu se předvedl parádně. Vály jako Birds don't like a skinhead jsem si zazpíval i já. Dál zahráli . Back in the papers, Another day of paradise a spoustu dalších. Po vystoupení jsem udělal přítelkyni radost a pořídil jí u jejich distra nádherné tričko a jejich cd Breaking rules. Po krátké přestávce se na pódiu objevili pražští Disdainful s Peddym včele. Na vál Kill The Drug Dealer dokonce vypomáhá se zpěvem Liso z Ani krok späť. Jejich výstup jsem zase zpola prokecal, takže jsem koukal jen po očku a navíc se projevovala i dost únava. Jako poslední nastoupili již zmiňovaní Ani krok späť. Ty už jsem ale pro únavu sledovat nedokázal a těšil jsem se na zpáteční cestu. Hned jak dohráli, tak jsme se sbalili a vyrazili zpět do Brna. Domů jsme dorazili docela pozdě, ale posunutý čas nám, na rozdíl od ostatních, kteří čekali na první ranní vlak, přišel víc než vhod. :-)

Na závěr patří poděkovat Trckovi a spol. za uspořádání koncertu, lidem, že došli a akce se zaplatila, což je dobře, a kluci zase do Vyškova dotáhnou nějakou pecku. Tak zase příště.

Nail

[gallery link="file"]

Zobrazit více…

Putování po Jizerských horách a Krkonoších – 8.-16. srpna 2010

17. srpna 2010 04:00

Rozhledna SmrkJako každý rok v létě už asi posledních 9 let se vydáváme na prázdninový tábor, nebo spíše vandr „Dakota“, což byl původně dětský tábor a my na něm dělali vedoucí a dva z nich (já a Petr) jsou členy pražské RO Svornost. Putování jsme nyní pojali tak, že dojedeme na Polskou stranu Krkonoš a postupně se dostaneme pěšmo do Čech.
Výlet jsme zahájili v neděli odjezdem z Liberece do Harrachova, kde je nově postavena železnice až na polskou stranu, konkrétně do města Szklarska Poreba (Sklářská Poruba). To je jedno z hlavních polských středisek zimního sportu. Město nabízí několik kempů pro chudší, ale i celou řádku hotelů, horských chat a penzionů. My využili variantu jedna i přes celkem značnou nepřízeň počasí. Kurz koruny vůči zlotému je asi 6,25 za 1 zlotý, ale věci jsou zde celkem levné, tudíž se výlet za hranice určitě vyplatí. Jak už bylo psáno, město nabízí celou řadu sportovního, ale i kulturního (muzea a galerie) a turistického vyžití. Nebudou se nudit ani děti, pro které tu je například dinopark. V Porebě jsme strávili dvě noci a v úterý ráno jsme se vydali dále. Vlakem jsme popojeli směrem zpět, konkrétně do zastávky Jakuszyce. To je malé nádraží nedaleko státní hranice. Toto město na hřebenu je rájem pro sportovce, hlavně běžkaře, nebo cyklisty, ale i pro turisty. Odtud jsme se vydali směrem k našemu dalšímu cíli, chatě Gorzystow. To je osamělá horská chata cca 8 km od zmíněného nádraží.

Cesta k ní je nádherná, nejdříve lesní stezka až k horské chatě Orle, kde potkáte celou řadu turistů ať už z Čech, Polska nebo Německa, a je možno zde platit jak korunami a zlotými tak i eurem. Odtamtud se cesta táhne přes přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery, kde řeka Jizera tvoří přírodní hranici mezi Českou republikou a Polskem. Jak už bylo zmíněno, náš cíl byl chata Gorzystow. Tato osamělá horská chata nabízí možnost levného ubytování v noclehárně, ale i občerstvení po delší cestě. Je zde i možnost využití kuchyně. Romantiku celého místa podtrhává fakt, že na chatce není elektřina (jsou zde sice solární panely, ale večer se svítí po staru svíčkami).

Z tohoto místa jsme se vydali na poslední část putování Polskem, a to na přechod hory Stóg Izerski. To je vrchol nacházející se nad lázeňským městem Swieradow Zdroj, z kterého vede na zmíněnou horu i lanovka. Tu jsme však nevyužili a šli pěkně po svých, jelikož k lanovce bychom si spíše zašli. Odtamtud jsme se přesunuli na českou stranu Jizerských hor, a to k rozhledně Smrk, kde jsme i přenocovali. Horu Smrk zdobí od roku 2004 nová rozhledna, pod kterou se nachází i bouda k odpočinku, kterou jsme využili k přespání. Smrk se nachází v takzvané oblasti Jizerské tmavé oblohy, což je oblast, která byla vyhlášena k ochraně nočního životního prostředí, ale i informačně turistický program, který počítá s pravidelnými veřejnými akcemi pod tmavou oblohou.

Ve čtvrtek dopoledne jsme sestoupili do Nového Města pod Smrkem, kde nás čekal celkem šok z faktu, jaké jsou v Libereckém kraji záplavy, jelikož jsme neměli po cestě přístup k informacím, co se děje. Po obědě v tomto městě jsme se autobusem dostali do městečka Hejnice, kde jsme zůstali další tři dny a trošku pomohli i místním s likvidací povodňových škod. Více o celém putování je patrno z následující fotodokumentace.

Autor: Peddy

[gallery link="file"]

Zobrazit více…

Svornost uctila památku mistra Jana Husa – 5. července 2010, Husinec

9. července 2010 09:43

předseda Svornosti před Husovou sochouPři příležitosti 595. výročí upálení mistra Jana Husa se občanské sdružení Svornost sešlo v předvečer jeho smrti v Husinci, aby zde s místními obyvateli uctilo památku tohoto velkého Čecha. Členové našeho sdružení se sjížděli do Husince, který se nachází v okrese Prachatice, od třetí hodiny odpolední. V půl deváté se začal formovat průvod, ve kterém byli místní obyvatelé, turisté a asi 50 členů a příznivců Svornosti. Většina účastníků průvodu měla v rukou louče, lampióny a národní vlajky. Průvod, se členy Svornosti v čele, vyrazil kolem deváté hodiny večerní a prošel obcí kolem Husovy sochy, k níž starosta obce položil věnec. Poté jsme pokračovali k Husovu rodnému domu, kde již čekal místní pěvecký sbor a další část lidí, kteří mistru Janu Husovi složili hold. Po projevech představitelů obce a církve, zaznělo několik písní s husitskou tématikou. Po této oficiální části se členové Svornosti vrátili zpět k soše Jana Husa. Předseda občanského sdružení David Kohut, Vojtěch Větrovec, Jan Šneberk (oba RO Plzeň) a přítel Petr “Kalíšek” z Maříkova zde pronesli své projevy a nakonec byla Husova památka uctěna pietní minutou ticha. Projev předsedy sdružení naleznete níže. Dále nás mile překvapil jeden místní občan, který nám slíbil, že za 5 let nám na dvoře svého domu připraví hostinu.

Projev předsedy sdružení

Vítám vás na každoroční vzpomínkové akci u přiležitosti smrti jednoho z nejvýznamnější Čechů – mistra Jana Husa. Kazatele, který zemřel v boji za obrodu poměrů v církvi, instituci, která v tehdejší době ovlivňovala prakticky celý veřejný život.

Jeho smrt je často interpretována tak, že Hus zemřel pro svou pravdu – ale chápeme to správně? Pravda v Husově pojetí je především spojena s vírou, Pravdou v Krista, a proto nemůžeme Husovu oběť chápat v subjektivní rovině, ale jako upřímný výraz víry – nejvyšší hodnoty té doby. Jeho oběť se stala vzorem a inspirací pro mnoho dalších Čechů – samozřejmě byla jedním z impulsů k husitské revoluci, a ideově nejblíže se Husově odkazu přiblížila Jednota bratrská. Z hlediska novodobých dějin našeho národa je Husův element patrný v národním obrození a dále pak při vzniku samostatné ČSR. Husův odkaz se postupem doby z náboženské roviny přesunul do roviny národní, a to díky husitskému hnutí.

Čím by nám měl být Hus vzorem dnes? Nás vlastence by měl určitě inspirovat vírou ve vyšší hodnoty – například sounáležitostí s místem, kde žijeme, s blízkými lidmi kolem nás. Hodnoty, za které bychom byli ochotní i zemřít.

[gallery link="file"]



Doplněna videonahrávka z akce zde.

Zobrazit více…

Uctění památky Milady Horákové – 26. června 2010 – Běleč nad Orlicí

28. června 2010 20:00

Pietní akt na počest dr. M. Horákové26. června 2010 tomu bylo již 60 let, co byla potupným způsobem popravena komunistickým režimem členka protinacistického a protikomunistického odboje doktorka Milada Horáková. Členové RO východní Čechy proto uspořádali vzpomínkovou akci, která se konala v obci Běleč nad Orlicí na tamním hřbitově, kde je jedno z možných míst odpočinku doktorky Horákové. Sjeli se zde zástupci z celé republiky, aby uctili památku této osobnosti, která toho pro naši vlast udělala mnoho. Plzeňská osádka čekala na místě jako první a po necelé půlhodině se začali sjíždět i ostatní kamarádi a členové sdružení. Posléze jsme se přesunuli na místní hřbitov ke hrobu rodiny Horákových. Zde jsme položili květiny a vyslechli proslov předsedy Hradecké jednoty, který nejednoho z nás dohnal k zamyšlení.

Pietní akt na počest dr. M. Horákové

Pietní akt byl spojen s přátelským turnajem v nohejbale v blízké osadě Stříbrný potok, kterého se zúčastnily týmy z Hradce, Plzně, Prahy a Brna. Podotknout musím velkou vyrovnanost všech týmů a skvělou spolupráci namixovaných týmů, například plzeňského, kde skvěle fungovala souhra Plzně a Brna (díky Naile). Přálo nám i počasí, příjemný deštík v tomto vedru potěšil. Pochválit musím i organizaci, která nás nenechala zemřít žízní a přivezla dva sudy skvělého svijanského piva :). Na závěr mohu jen podotknout že už se moc těším na příští ročník, kde Plzeň obsadí ne čtvrté místo, ale první! :)

Autor: Peet

[gallery link="file"]

Nohejbalový turnaj Holomek 2010

Již tradiční nohejbalové klání se uskutečnilo v osadě Stříbrný rybník 26. června 2010. Letos se účastnilo sedm týmů a je nutné přiznat, že síly soupeřů byly velice vyrovnané. Klání začalo ve dvanáct hodin, provádělo celé odpoledne až do pozdních večerních hodin a jeho intermezza byla vyplněna bujarým veselím.
Byť sice putovní pohár, náš Zlomeninový Holomek, zůstal opět v Hradci, je nutné složit poklonu hráčům ze všech týmů za jejich obětavost a hráčskou vervu. Náš pokorný obdiv má potom tým Plzeň – Brno, neboť jejich hráčské odhodlání bylo pozoruhodné.

Výkony všech však zasluhují slova chvály a pevně věřím, že příští rok už nebude zákonitým nepsaným pravidlem, že Holomek zůstává v Hradci.

Tabulka výsledků:

1. místo Úderníci (Hradec)
2 .místo Láska + Mír + Útok (Hradec)
3 .místo Kormak (Praha + Hradec)
4 .místo Tůty (Plzeň + Brno)
5 .místo Crossover (Úpice + Trutnov + Červený Kostelec)
6 .místo Nechanický pomeranč (Nechranice + Hradec)
7. místo Zdravá prsa (Hradec)

Autor: Kuba

Zobrazit více…

9. Streetkids party – 19.-20. června 2010 – Brno

20. června 2010 21:57

Svornost na StreetkidsUž devátý ročník každoroční veselice pro skins a ostatní rebely se v sobotu a v neděli odehrál v Brně. 9. Streetkids Party potěšila určitě nejen muzikou, ale také výbornou atmosférou o níž se zasloužila valná většina přítomných.
Na místo konání jsme šalinou dojeli se Zuzkou jen pár minut před půl třetí odpoledne. Až na zastávku se linuly tóny vystoupení první kapely dne pražských Normals?!. Při jejich muzice jsme stačili zaplatit, pozdravit se s přáteli i dát první pivo. A ještě jsme na několik songů postáli pod podiem. Standardní vystoupení kapely bylo tentokrát ozvláštněné především absencí Jindřicha, který si díky zlomené ruce užíval vystoupení jen z role diváka.

Po konci vystoupení Normals?! opět následovalo kolečko pozdravů s dalšími a dalšími známými a přáteli, krátké i delší rozhovory, vtípky a pití. V poměrně hojném počtu tu byla zastoupena i Svornost. Kromě Brňáků též Praha, Královehradecko, Plzeňsko a dalších několik regionů naší vlasti. Dokonce došel i Milan, který musel urazit závratnou vzdálenost zhruba dvou kilometrů brněnským Bronxem. To, že přišel o Normals?!, jej zrovna nenadchlo, možná jsem slyšel i nějaké to klení.

Zábava se rozjížděla, a tak jsme vystoupení následující slovenské kapely Zhoda Náhod sledovali spíše jen v sedě a spíše jen okrajově.

To vystoupení The Riot už jsem sledoval pěkně celé ve stoje. Klasické pecky o skins, vlastenectví a fotbalu se musely líbit všem zúčastněným. Třešničkou na dortu byla účast Woutera z Razorblade v převzaté Everywhere We Go.

Vřelého přijetí od publika se dostalo také slovenským punkovým dědkům Konflikt. Chlapi jsou vyhraní a brněnské publikum je má rádo. I tentokrát se jejich set poměrně zdařil, přestože se stylově trošičku odchylovali od zbytku kapel sobotního odpoledne.

Posledního večerního slunka se rozhodla Svornost využít ke společnému fotu. Po asi čtvrthodině shánění se nás většina skutečně sešla – podivná směs skinheadů, punkerů a blíže neurčitelných existencí. Jak dopadly fotky jsem neviděl, ale určitě to bylo velmi krásné.

Po Konfliktech se na podiu zjevili pořadatelé z Operace Artaban. O jejím vystoupení nelze říct nic jiného, než co vždy. Tedy že bylo výborné. Potěšila předělávka disko hitu od tuším Abby „Pleška to je cool“ i cover od Orlíku. Zajímavé bylo Miloškovo polo se svítícím límečkem.

Polské Horrorshow a jejich solidní mix oi, punku a ska jsem opět sledoval spíše v sedě a věnoval se jídlu předražené grilované krkovičky a společenskému dění. Lidí totiž bylo spoustu a troufám si říci, že velmi, ale velmi rozdílných světonázorů. Ještě že jsme všichni tak tolerantní.

Hvězda večera nastoupila jako poslední kapela na venkovním podiu. Razorblade spustili svoji našláplou skinheadskou muziku. Od prvních tónů po poslední nedali publiku vydechnout a skutečně ukázali, kde je tu headliner. V podstatě se mohu ztotožnit i s jejich texty. Chlapi to mají v hlavě srovnané. Mimochodem, holandština je super jazyk.

Dlouhou přestávku při stěhování aparatury pod střechu jsme vyplnili především jídlem. Já osobně v podstatě přestal pít a myslím, že jsem dobře udělal. Přeci jen už nejsem nejmladší.

Z posezení na zahrádce nás dovnitř klubu Tenis nalákala muzika skupiny Crossczech. Ta, pokud se nepletu, vznikla na troskách Protestu. No a první song, co nás uvítal, byl právě převzatý od pražské legendy. Ano, píseň Praha. I zbytek vystoupení v duchu tvrdšího oi se líbil. Jen v sálu bylo brzy zadýcháno a zahuleno, takže přišel vhod opětovný pobyt venku.

To už začínalo obecenstvo prořídávat, i na nás padala únava. Ovšem Gustovi jsme slíbili, že vydržíme na Prohibici, a tak jsme čekali.

Možná až moc dlouho. Němečtí Never Forgive totiž pořád zdržovali při ladění. Až to byla otrava. Ani jejich vystoupení mě moc nebralo, přestože instrumentálně bylo zvládnuto dobře.

Na poslední Prohibici pak vydržela už jen nejposlednější hrstka dvaceti vytrvalců. I tak se kapela snažila a zahrála podstatě průřez svoji dosavadní zatím nehojnou tvorbou. A kluky nezastavily ani technické problémy se strunami. Mne osobně potěšila píseň Stínadla se bouří, protože jsem na Foglarových knížkách vyrůstal. Ostatně jako každý správňák.

A po Prohibici už přišel opravdu konec. Naštěstí nás k nám na venkov svezl Milan. Díky mu.

Podtrženo a sečteno, akce to byla opět výborná, z kapel snad ani jediná nezklamala, lidé v pohodě, ani se to moc nepralo. Už se těším na příští rok.

Autor: Sirpetr

[gallery link="file"]

Zobrazit více…