Nejbližší akce

Rubrika ‚sportovní’

Paintball – 7. srpna 2011, Horní Kamenice

15. srpna 2011 12:54

SKA_paintball_kamenice_8-20114Členové Svornosti z Plzně se jako každý rok přes léto věnují v přírodě nejrůznějším sportovním aktivitám. Kromě turistiky, cyklistiky, vodáctví, střelby a dalších sportů jsme nedávno opět využili nabídky sportovního klubu SK Atlantis Plzeň a zúčastnili se jejich turnaje v paintballu.

Přes původní velké plány za naše sdružení nakonec dorazila jen úderná pětka, doprovázená několika našimi příznivci. Vzhledem k našim schopnostem jsme bohužel nemohli zůstat pohromadě, ale rozdělili se tak, aby vznikly dva zhruba stejně silné týmy. Většina nicméně skončila v týmu ORDER (dva týmy jeden LAW a druhý ORDER) a je třeba říci, že byla nakonec velkým žolíkem ve hře, nebojím se přiznat, že díky naši účasti nakonec tým ORDER i celkově zvítězil.

Samozřejmě vítězství to nebylo jednoduché, protože zejména Svorní v řadách týmu LAW nám šli doslova po krku. Netřeba zmiňovat, že paintballová kulička vystřelená z relativní blízkosti, která Vám narazí do nechráněného krku (proč by si velký tvrďák od Svornosti bral chránič na krk, že? :P) je opravdová lahůdka. Bratrovražedný boj byl v tomto případě velmi zábavný a okořenil celé klání.

Asi nejvíce jsme se vyřádili na samotný závěr a je třeba opět nestraně uznat, že hlavním iniciátorem byli naši členové. Mnohým z nás zbylo množství kuliček a bylo třeba je nějak efektivně udat. Nakonec došlo k brutální přestřelce v rámci našeho týmu. Nikdo už neřešil zásahy, jen jsme to do sebe šili z pár metrů za pořádného řevu jak z akčního filmu. Kdo někdy hrál paintball asi ví, jak je cítit když do vás někdo našije kuličku ze dvou metrů, a kdyby jen jednu …

Bylo to výborně strávené odpoledne a díky sportovnímu klubu i za velice příjemné ceny. Nezbývá nám poděkovat za milé pozvání, příště je možno s námi opět počítat. Více o akci najdete na stránkách SK Atlantis Plzeň.

Jakub Krauz

SKA_paintball_kamenice_8-201116SKA_paintball_kamenice_8-201114SKA_paintball_kamenice_8-20118

Zobrazit více…

„Byli jsme si zastřílet…“ – 10. června 2011, Ostrava

16. června 2011 00:15

tercTa čtyři slova, jak jednoduše se napíšou. Byli jsme si zastřílet! Popravdě, střílel jsem poprvé v životě. Dokonce i nabitou zbraň jsem viděl poprvé. No, ale co..., říkal jsem si. Nemůže to být tak těžké. Vezmu do ruky pistoli, namířím na místo, kam chci střelit a zmáčknu spoušť. To by mělo být vše. Tak to bude asi v pohodě. No tak jsme tam tedy přišli. Já, David a Líba. Když jsme tedy byli na střelnici a vše bylo zařízené, dali nám do rukou sluchátka a vyrazili jsme do učebny. Jasně, že mi to nedalo a během té desetimetrové cesty do učebny, jsem si ty sluchátka vyzkoušel. A najednou hrobové ticho! Jako když si ztlumíte televizi a díváte se na lidi, jak jen otevírají pusu.
V učebně nám instruktor důkladně vysvětlil, jak se zbraň drží, nabíjí, a taky jak se s ní míří. Tvářil jsem se jako frajer a pořád jsem byl přesvědčený, že vše je jen o dobrém zraku. No a teď jsme si to měli zkusit. Uchopit, nabít, namířit a na prázdno, zatím bez nábojů, vystřelit. Uchopit, no tak to jsem nějak zvládl. Chvíli jsem sice váhal, kam mám dát levou ruku, aby mě to při nabíjení nepraštilo, ale nakonec jsem to nějak chňapl. Pravá ruka musela být tak, aby ukazovák nebyl na spoušti a palec spolu s ostatními prsty pevně držel rukojeť pistole. Teď jsme měli za úkol levou rukou chytnout zadní boční stěny závěru a potáhnout dozadu. Já jsem to však udělal chytře a stejně jako ve většině amerických filmů, jsem zbraň natáhl zprostředka. No jasně, že jsem si v komoře skřípl ruku. Nakonec to vyšlo a šli jsme střílet.
Když jsem teď už s nabitou zbraní namířil na terč, začaly se mi trochu klepat ruce. Místy jsem slyšel výstřely ostatních střelců na vedlejších drahách. Poprvé jsem se docela vylekal, ale aspoň si zvykal na ty rány. Znova jsem namířil a křečovitě držel zbraň. Pomalu jsem mačkal spoušť. Podle instruktora váha spouště při mačkání byla asi 3 kg. A zbraň (CZ 85) vystřelila. Ruka vyskočila nahoru, ale i tak střela proletěla terčem, vzdáleným 10 metrů. V tuhle chvíli mě to začalo strašně bavit. Bylo to super. Každá střela byla vlastně adrenalin. A po každém výstřelu jsem se těšil víc a víc. A taky doufám, že si to někdy zase zopakujeme.

Autor: Petr Langer

[gallery link="file" columns="4"]



Zobrazit více…

Boxerský turnaj – 22.1.2011 Plzeň

28. ledna 2011 21:19

turnaj_box_22_01_2011_20Převážná část členů naší regionální organizace Svornosti v Plzni se pravidelně věnuje různé sportovní činnosti. Velké popularitě se samozřejmě těší různé bojové sporty, atletické disciplíny a samozřejmě fotbal. Poslední zajímavou akcí byla účast některých našich členů na boxerském turnaji pořádaném sportovním klubem Atlantis Plzeň, který probíhal od prosince a byl zakončen finálovými boji 22.1.2011. Tento klub se věnuje pestré směsici odvětví a pořádá různé akce i pro zájemce z řad veřejnosti, naši členové této nabídky rádi a často využívají.

Mnoho z nás má bohaté zkušenosti s různými bojovými sporty (thajský box, kickbox, taekwon-do ITF, řecko-římský zápas, MMA aj.) a klaní v boxu bylo zajímavým okořeněním a porovnáním zažitých stylů jednotlivých borců. Někteří se s nemožností používat dolní končetiny vypořádali lépe jiní hůře, ale všichni obstáli velmi slušně. K nahlédnutí je bohatá foto a video galerie na stránkách sportovního klubu.

Sportu se samozřejmě budeme v našem regionálním sdružení věnovat i nadále, protože je to nejlepší cesta ke zdravému životnímu stylu. Princip antické kalokagáthia (souhra fyzické i duševní připravenosti a harmonie) je stále platný a jen komplexní člověk muže být opravdu plnohodnotným členem společnosti.

Michal Janovský

turnaj_box_22_01_2011_7turnaj_box_11.12.2010_725turnaj_box_08_01_2011_4

Zobrazit více…

Fotbalový turnaj – 20.11.2010 Plzeň

24. listopadu 2010 09:50

plzenB-atlantisBV sobotu 20. listopadu uspořádal sportovní klub SK Atlantis Plzeň, se kterým na regionální úrovni dlouhodobě úspěšně spolupracujeme, v tělocvičně na bolevecké Prokopávce v Plzni již druhý ročník fotbalového turnaje Atlantis Cup 2010.

Stejně jako loni i letos jsme nasadili několik týmů, které vyslaly naše jednotlivé regionální organizace. Takže kromě Plzeňáků a jejich „rezervy“ se ze Svornosti zúčastnili i kluci z Jičína, Hradce Králové a nově i ekipy Písku a Kolína.

Nejlépe se dařilo domácímu výběru a tradičně Jičínským, u ostatních nechybělo nasazení, ale je třeba přiznat, že přeci jen preferují jiná sportovní odvětví než fotbal. Přátelská atmosféra uvnitř našich týmů je nakonec důležitější než samotné výsledky a domácí výběr hájil čest Svornosti více jak úspěšně.

Naše sportovní akce jsou den ode dne populárnější a není náhodou, že vlastenectví a fyzická zdatnost jdou ruku v ruce. Svornost se proto také snaží po příkladu Sokola nabídnout svým členů a příznivcům možnost všestranného sportovního vyžití.

Další fotky a podrobnosti naleznete na webu SK Atlantis Plzeň

Základní skupiny

Červená skupina

Modrá skupina
1. Piráti Ml. Boleslav 12 24:3 Atlantis Plzeň „A“ 12 24:3
2. Atlantis Plzeň „B“ 9 19:1 Svornost Plzeň „A“ 9 18:5
3. Svornost Jičín 6 19:10 KVH 33.pluk Plzeň 6 6:8
4. Svornost Plzeň „B“ 3 9:17 Svornost Kolín 3 5:14
5. Svornost Písek 0 4:44 Svornost Hradec Kr. 0 1:24

Finálové boje

první semifinále: Piráti Mladá Boleslav – Svornost Plzeň „A“ 2:1
druhé semifinále: Atlantis Plzeň „B“ – Atlantis Plzeň „A“ 2:1 (P)
o 9. místo: Svornost Písek – Svornost Hradec Kr. 3:1
o 7. místo: Svornost Plzeň „B“ – Svornost Kolín 3:2
o 5. místo: Svornost Jičín – KVH 33.pluk Plzeň 2:1 (P)
o 3. místo: Svornost Plzeň „A“ – Atlantis Plzeň „A“ 4:1
finále: Piráti Mladá Boleslav – Atlantis Plzeň „B“ 1:2 (P)

Konečné pořadí

1. Atlantis Plzeň „B“
2. Piráti Mladá Boleslav
3. Svornost Plzeň „A“
4. Atlantis Plzeň „A“
5. Svornost Jičín
6. KVH 33.pluk Plzeň
7. Svornost Plzeň „B“
8. Svornost Kolín
9. Svornost Písek
10. Svornost Hradec Kr.

Fotogalerie

[gallery link="file" orderby="title"]

Zobrazit více…

Výlet na Boubín

17. září 2010 21:52

00_uvod_Svornost_na_BoubineBoubínský prales/Písek – Na jednu z nejvýše položených rozhleden u nás – tu boubínskou ve výšce 1.362 metrů nad mořem - vystoupali v sobotu 11. září LP 2010 členové a příznivci občanského sdružení Svornost. Výlet pořádala její jihočeská regionální organizace, pro níž to byla první oficiální akce. Zúčastnili se ovšem i Svorní z Plzeňska a příznivci z Prahy. Výprava vyšla z Kubovy Hutě, mimo jiné z obce s nejvýše položenou železniční zastávkou u nás (995 m n.m.), skrz Boubínský prales a nakonec dorazila až k vrcholu, kde vystoupala na rozhlednu, kde je za dobrého počasí vidět až vrcholky Alp. Písecká akvizice nechala pod touto šumavskou rozhlednou rozvinout krom obligátní české národní vlajky i tu svoji, tedy prapor v žlutomodrých barvách. Zúčastněným se výlet líbil a těší se na další akci jihočeské RO.

Autoři: Pavel "P" Král, Aleš Procházka

[gallery link="file"]

Zobrazit více…

Po beskydských vrcholech – Lysá hora

3. září 2010 04:00

vrchol Lysé horyPokud plánujete turistické výlety v Beskydech, tak snad oceníte náš seriál příspěvků o vrcholech v moravskoslezských Beskydech, turistických trasách, zajímavostech, které byste neměli minout, případně chatách, kde najdete nejen dobré jídlo, ale i ubytování. Jako přidanou hodnotu vám nabízíme fotogalerii z cesty, tak jak jsme ji absolvovali my sami.
Na konec léta tu pro vás máme ten nejvyšší beskydský vrchol - Lysou horu. Patří mezi nejznámější vrcholy naší vlasti a proto ji ročně zdolá několik tisícovek návštěvníků - pěšky anebo na kolech. Za pěkného počasí se vám Lysá hora odvděčí impozantním výhledem na Moravskoslezské Beskydy, Jeseníky a Tatry. Nachází na katastrech obcí Ostravice, Krásná, Staré Hamry a Malenovice a je nepřehlédnutelná hlavně díky vysílači, který "zdobí" její vrch.

Pro náš výlet jsme zvolili modrou trasu z Malenovic, která vede přes Ivančenu, což je kultovní místo všech českých Junáků a obecně vlastenců. Jedná se o kamennou mohylu (symbol vlastenectví, statečnosti a přátelství) jako vzpomínku na 18 junáků, kteří byli Němci zavražděni za protinacistický odboj. Trasa patří mezí náročnější, ale můžou jí absolvovat i děti, proto vás nepřekvapí neuvěřitelné množství lidí mířících na Lysou horu anebo z ní sestupující (a to i v brzkých ranních hodinách). Normálním tempem se ocitnete po dvou hodinách pod vrcholem (Malchor), odkud musíte ještě absolvovat na jednom kilometru převýšení sta metrů. Nahoře se pak můžete odměnit v jedné z místních chat chutným jídlem za lidové ceny.

Pro návrat jsme vybrali jinou trasu - směrem na Ostravici a na Lukšinci jsme potom zabočili po žluté do Malenovic. Okolí Lukšince je známé svými jeskynními systémy, hlavně tzv. Ondrášovy díry (pojmenované po místním zbojníkovi). Kolem Lysé hory je silně rozvinutý turistický ruch nabízející různorodé aktivity: golf, wellness pobyty, paragliding, a další.

Autor: David Kohut

[gallery link="file"]

Zobrazit více…

Víkend v Nových Mlýnech

27. srpna 2010 12:47

novemlyny_04O minulém víkendu jsme vyrazili do Nových Mlýnů. Okolí stejnojmenných vodních nádrží, nad kterými se vypínají Pavlovské vrchy, přímo lákají k návštěvě. V pátek večer, potom, co jsme se ubytovali, jsme se šli podívat k vodě. Srpnové dny už jsou kratší, takže večerní slunce nás do vody nehnalo. Což bylo jediné štěstí, protože komárů bylo u vody až příliš.

Navečer jsme se setkali s ostatními, kteří přijeli z větší dálky, a dohodli jsme plán na druhý den. Nakonec padla volba na Dívčí hrady a Lednicko-valtický areál.

Druhý den dopoledne jsme se vydali do nedalekého Pavlova, odkud vede cesta na Dívčí hrady. Cestou vzhůru se nám naskytl pěkný výhled na místní vinohrady táhnoucí se dolů ke břehům novomlýnských nádrží. Cesta se záhy stočila do pěkného lesa, který nám v sílícím slunci poskytl stín. Vrch Děvín je sice nejvyšší v okolí, i tak jsme ale strmou cestou vzhůru ušli docela rychle. Ze zříceniny středověkého hradu je krásný výhled do širého okolí.

Pomalu se přiblížil čas oběda, na který jsme jeli do Lednice. Je dobré vědět, že ačkoli je většina parkovišť nedaleko zámku placená a boční ulice jsou vybaveny zákazy vjezdu mimo místních, na druhé straně obce taková omezení nemají.

Samotný lednický zámek jsme nenavštívili, prošli jsme však část zámecké zahrady, a především přilehlý park s rybníkem a kanály, který je snad působivější než sama zahrada. Dominantou parku je jediný minaret na našem území, za pozornost stojí i vítězný oblouk a zajímavé torzo akvaduktu. Pěkný pohled je také na kanály z dřevěných mostků. Jelikož jde o stojatou vodu, doprovázejí jej i za slunného odpoledne dotěrní komáři, takže i sem je radno vyrazit s repelentem.

Na závěr odpoledne jsme zhlédli pěkné představení s dravými ptáky, které východně od zámeckého rybníka pořádá společnost Zayferus.

Po návratu do Nových Mlýnů jsme povečeřeli. V neděli jsme již čerství vyrazili zpět k domovu. Těšíme se však na další návštěvu tohoto pěkného kraje.

Autor: #Tom

[gallery link="file"]

Zobrazit více…

Návštěva Kladska

26. srpna 2010 04:00

Čerpame informaceV sobotu dne 14. srpna jsme s přáteli navštívili Kladsko, až do roku 1742 naše území násilně odtržené od Čech Marií Terezií, která jej v podstatě darovala Fridrichu II. během první fáze války o dědictví rakouské.

Důvod naší cesty byl dvojí, jednak jsme chtěli okusit náladu této krajiny, jednak jsme se vydali po stopách bitvy u Starého Welislava. Ta se odehrála v prosinci roku 1428 a znamenala významné vítězství husitů, přesněji jejich sirotčího křídla. Sirotkům se totiž v této bitvě podařilo porazit katolický slezsko-kladský spolek znamenající do té doby možnost ohrožení Čech ze severu. Zároveň v této bitvě zahynul Jan Minsterberský, vůdce tohoto spolku, a tím se husitům fakticky podařilo rozprášit celý slezsko-kladský spolek.

Bitva samotná je připomínána kapličkou v blízkosti vsi Starý Welislav zbudovanou na počest zde padlého Jana Minsterberského. Ten je totiž jakožto poslední Piastovec vládnoucí v těchto místech pro Poláky významnou osobností a není nepochopitelné, že se na informační tabuli umístěné vedle kapličky dočteme o hrdinné a zároveň mučednické smrti tohoto muže.

Poté, kdy jsme nalezli nyní zmíněnou kapličku, jsme se odebrali k prohlídce města Kladska, hlavního města tohoto stejnojmenného kraje. Po zaparkování auta jsme se vydali směrem k historickému centru. A je nutno si přiznat, že zde je opravdu mnoho památek, jimiž je možné se pokochat. Z celého centra dýchá minulost, vždyť již Přemysl Otakar II. Kladsko povýšil na město a daroval mu znak, se kterým se obyvatelé města i dnes rádi chlubí a při pohledu na něj člověka možná napadne jakási souvislost s českým prostředím.

Jak již bylo řečeno, Kladsko bylo až do konce druhé světové války pod nadvládou Němců, a proto je pochopitelné, že je zde téměř na každém rohu patrný německý architektonický vliv.

Při návštěvě historického centra jsme nemohli opomenout chrám Nanebevzetí Panny Marie, postavený rytíři johanitského řádu, ve kterém odpočívá první český arcibiskup Arnošt z Pardubic a měl by zde také být pohřben již zmíněný Jan Minsterberský. Náhrobek Arnošta z Pardubic jsme uvnitř chrámu nalezli, náhrobek Jana Minsterberského nikoliv.

Z časových důvodů nám nebylo dovoleno zhlédnout další kladské památky, jako na příklad městskou pevnost z 18. století nebo komplex podzemních chodeb. Ale není všem dnům konec a jistě do těchto krásných míst brzy zavítáme znovu.

Autor: Kuba

[gallery link="file"]

Zobrazit více…

Po beskydských vrcholech – Bahenec

23. srpna 2010 10:24

okolí BahencePokud plánujete turistické výlety v Beskydech, tak snad oceníte náš seriál příspěvků o vrcholech v Moravskoslezských Beskydech, turistických trasách, zajímavostech, které byste neměli minout, případně chatách, kde najdete nejen dobré jídlo, ale i ubytování. Jako přidanou hodnotu vám nabízíme fotogalerii z cesty, tak jak jsme ji absolvovali my sami.

Pro tentokrát jsme si pro Vás připravili obzvlášť zajímavé místo - Bahenec, který se nachází v katastru obce Písek na Frýdeckomístecku. Kromě velice pěkné krajiny vám toto místo může nabídnout pivní lázně, přírodní rezervaci Plenisko s pralesem původního lesního porostu anebo jen výchozí bod pro další výlety.

Cestu na Bahenec vám doporučujeme absolvovat z obce Písek a poté použít cyklotrasu č. 6086 (tím chceme samozřejmě upozornit,že výlet se dá snadno zvládnout i na kolech). Trasa má zhruba 7 km, celou dobu vede po asfaltové cestě, z velké části lesem. Trasa je nenáročná a vhodná i pro rodiny s dětmi. Po dvou hodinách se přiblížíte k vrcholu, ale ještě předtím si nenechte ujít Oboru na Bahenci, kde můžete vidět "vysokou zvěř". Nad chatou se nachází osada Bahenec a po červené trase, asi po jednom kilometru, můžete navštívit i přírodní rezervaci Plenisko. Původní horská chata se před několika málo lety přeměnila v pivní lázně, takže každý fanda pěnivého moku si může vyzkoušet i báječnou koupel.

Autor: David Kohut

[gallery link="file"]

Zobrazit více…

Putování po Jizerských horách a Krkonoších – 8.-16. srpna 2010

17. srpna 2010 04:00

Rozhledna SmrkJako každý rok v létě už asi posledních 9 let se vydáváme na prázdninový tábor, nebo spíše vandr „Dakota“, což byl původně dětský tábor a my na něm dělali vedoucí a dva z nich (já a Petr) jsou členy pražské RO Svornost. Putování jsme nyní pojali tak, že dojedeme na Polskou stranu Krkonoš a postupně se dostaneme pěšmo do Čech.
Výlet jsme zahájili v neděli odjezdem z Liberece do Harrachova, kde je nově postavena železnice až na polskou stranu, konkrétně do města Szklarska Poreba (Sklářská Poruba). To je jedno z hlavních polských středisek zimního sportu. Město nabízí několik kempů pro chudší, ale i celou řádku hotelů, horských chat a penzionů. My využili variantu jedna i přes celkem značnou nepřízeň počasí. Kurz koruny vůči zlotému je asi 6,25 za 1 zlotý, ale věci jsou zde celkem levné, tudíž se výlet za hranice určitě vyplatí. Jak už bylo psáno, město nabízí celou řadu sportovního, ale i kulturního (muzea a galerie) a turistického vyžití. Nebudou se nudit ani děti, pro které tu je například dinopark. V Porebě jsme strávili dvě noci a v úterý ráno jsme se vydali dále. Vlakem jsme popojeli směrem zpět, konkrétně do zastávky Jakuszyce. To je malé nádraží nedaleko státní hranice. Toto město na hřebenu je rájem pro sportovce, hlavně běžkaře, nebo cyklisty, ale i pro turisty. Odtud jsme se vydali směrem k našemu dalšímu cíli, chatě Gorzystow. To je osamělá horská chata cca 8 km od zmíněného nádraží.

Cesta k ní je nádherná, nejdříve lesní stezka až k horské chatě Orle, kde potkáte celou řadu turistů ať už z Čech, Polska nebo Německa, a je možno zde platit jak korunami a zlotými tak i eurem. Odtamtud se cesta táhne přes přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery, kde řeka Jizera tvoří přírodní hranici mezi Českou republikou a Polskem. Jak už bylo zmíněno, náš cíl byl chata Gorzystow. Tato osamělá horská chata nabízí možnost levného ubytování v noclehárně, ale i občerstvení po delší cestě. Je zde i možnost využití kuchyně. Romantiku celého místa podtrhává fakt, že na chatce není elektřina (jsou zde sice solární panely, ale večer se svítí po staru svíčkami).

Z tohoto místa jsme se vydali na poslední část putování Polskem, a to na přechod hory Stóg Izerski. To je vrchol nacházející se nad lázeňským městem Swieradow Zdroj, z kterého vede na zmíněnou horu i lanovka. Tu jsme však nevyužili a šli pěkně po svých, jelikož k lanovce bychom si spíše zašli. Odtamtud jsme se přesunuli na českou stranu Jizerských hor, a to k rozhledně Smrk, kde jsme i přenocovali. Horu Smrk zdobí od roku 2004 nová rozhledna, pod kterou se nachází i bouda k odpočinku, kterou jsme využili k přespání. Smrk se nachází v takzvané oblasti Jizerské tmavé oblohy, což je oblast, která byla vyhlášena k ochraně nočního životního prostředí, ale i informačně turistický program, který počítá s pravidelnými veřejnými akcemi pod tmavou oblohou.

Ve čtvrtek dopoledne jsme sestoupili do Nového Města pod Smrkem, kde nás čekal celkem šok z faktu, jaké jsou v Libereckém kraji záplavy, jelikož jsme neměli po cestě přístup k informacím, co se děje. Po obědě v tomto městě jsme se autobusem dostali do městečka Hejnice, kde jsme zůstali další tři dny a trošku pomohli i místním s likvidací povodňových škod. Více o celém putování je patrno z následující fotodokumentace.

Autor: Peddy

[gallery link="file"]

Zobrazit více…