Česká politická scéna zaznamenala během první světové války mnoho změn. K těmto změnám například patřilo zrušení parlamentarismu, posilování militarizace či zostření cenzury. V této době vznikl i český odboj, který měl za cíl rozbít Rakousko-Uhersko a vytvořit samostatný československý stát. Jednou z významných osob českého odboje byl i Alois Rašín. Rašín však měl názorové rozepře s dalším členem českého odboje Karlem Kramářem skrze mladočeskou stranu i v otázce činnosti Národních listů. To byly české noviny založené roku 1861 Juliem Grégem, které fungovaly až do roku 1941. V roce 1910 přešly noviny pod Pražskou akciovou tiskárnu. Tu v té době řídili již zmiňovaní Alois Rašín a Karel Kramář. Kvůli rozkolu však Rašín rezignoval na pozici dohlížitele.
První světová válka rozdělila politickou scénu do dvou skupin. První z nich byla orientována prorakousky a druhá protirakousky. Na straně protirakouské působily Mladočeši (Národní strana svobodomyslná, která měla český národní a zároveň liberální program), která se zapojovala do zahraničního odboje. Mladočeši vypracovali svůj vlastní politický program, který se týkal válečné doby. Alois Rašín se po politické stránce hodně sblížil s Tomášem Garriguem Masarykem, který v pozdější době emigroval.
Na začátku března 1915 vzniklo uskupení pod názvem Maffie, které bylo tvořeno právě přestaviteli českého domácího odboje. Maffie se zabývala hlavně konspirační a zpravodajskou činností. Udržovala spojení se zahraniční sekcí odboje, s kterou si předávala informace. Byla to nelegální organizace, mezi jejíž členy patřili Šámal, Beneš, Scheiner, Kramář, Rašín a později i mnoho dalších.
21. května 1915 začalo zatýkání. Jedni z prvních byli zatčeni Karel Kramář, starosta Sokola Josef Scheiner. Zatýkání během téhož roku pokračovalo, 12. července byl zatčen i Alois Rašín, 5. září F. Buříval, jenž byl členem strany národně socialistické. Následují rok byli mezi zatčenými i spisovatel Viktor Dyk a mnoho dalších. Rozsáhlý proces proti odbojářům byl zahájen 6. prosince 1915 a trval do 3. července 1916. Výsledkem pro Kramáře, Rašína, Vincence Červinku (redaktora Národních listů) a Josefa Zlámala (úředníka) byl trest smrti za velezradu a vyzvědačství. Trest však nakonec nebyl vykonán díky velké amnestii Karla I., který nastoupil na trůn po Františku Josefu I. Tato rozsáhlá amnestie se týkala 719 Čechů.
Připravil: Jiří Řehák
Prameny:
www.libri.cz, www.radekf.net, www.epolis.cz, www.wikipedie.cz
