Dr. Prokop Drtina patří mezi významné osobnosti našeho politického života. Svou prací ve funkci osobního tajemníka prezidenta Edvarda Beneše a pracovníka Kanceláře prezidenta republiky se velmi významně spolupodílel na všech jednáních exilové vlády v Londýně a následně všech jednání s Gottwaldovou komunistickou frakcí v Moskvě ohledně nového poválečného uspořádání vládních a společenských poměrů v Československé republice. Byl nekompromisním zastáncem zákonnosti a nezávislosti soudů proti radikalistickým tendencím, projevům zvůle a politické demagogie. Tento postoj měl však pro jeho samotného následně osudové dopady.
Prokop Drtina se narodil 13.4.1900 v Praze jako syn Františka Drtiny známého českého filozofa. V rámci svých studií byl činný ve 20. letech ve studentském hnutí a v letech 1925 – 28 se stal předsedou studentstva Národní strany práce. Také v době svých studií se začíná zabývat psaním článků a postupně se věnuje novinářské práci. V letech 1926 – 38 se stává předsedou klubu Přítomnost. Jeho národní cítění a sociální solidarita byly dvě veličiny, které rozhodly o jeho vstupu do Národně sociální strany jejímž členem byl od roku 1928 až do roku 1938.
Po mnichovské zradě a blížícím se vypuknutí druhé světové války se stal jedním z představitelů odbojové organizace Politické ústředí, kde si rozšiřuje své politické vědomí, které s právním vzděláním mu umožňuje přesné zmapování stávajícího vývoje v Evropě, zejména pak vývoje nacismu v Německu. Záhy tyto zkušenosti rozhodly, že dne 26.12.1939 odchází ilegálně do zahraničí, aby tam nadále bojoval za český národ a pokusil se kontaktovat další české emigranty což se mu podařilo přímo v Anglii, kde navázal kontakty přímo na československou exilovou vládu. Jeho aktivní činnost vyvrcholila v letech 1940 – 1945 kdy se stal jako politický referent nejbližším spolupracovníkem prezidenta Edvarda Beneše a dokonce komentátor českého vysílání londýnského rozhlasu, kde vysílal pod pseudonymem Pavel Svatý. Jeho silné národní cítění jej motivovalo natolik, že v letech 1944 – 45 se stal členem československé vládní delegace pro osvobozené území Slovenska.
Po skončení druhé světové války a návratu do vlasti se stal členem předsednictva Československé strany národně socia-listické a zároveň byl poslancem Národního shromáž-dění a od listopadu 1945 do února 1948 vykonával funkci ministra spravedlnosti. Jako nejvyšší představitel československé justice v období poválečné retribuce vystupoval na obranu zákonnosti a nezávislosti soudů proti radikalistickým tendencím, projevům zvůle a poli-tické demagogie. V letech 1947 – 48 patřil k nejvýraznějším obhájcům demokratického zřízení a právního státu proti nastupujícím totalitním silám v čele s KSČ. Jako ministr spravedlnosti patřil mezi další demokratické ministry, kteří dne 20.2.1948 podali demisi, která byla dne 25.2.1948 prezidentem Edvardem Benešem na nátlak tehdejšího komunistického předsedy vlády Gottwalda přijata. Zpráva o přijetí demisí prezidentem Edvardem Benešem a následné nastolení komunistické diktatury pučem dne 28.2.1948 byla pro Dr. Prokopa Drtinu natolik zdrcující, že se pokusil o sebevraždu a s těžkým zraněním byl dopraven do nemocnice na Bulovce. Po propuštění z nemocnice a následné rekonvalescenci byl následně v březnu zatčen a do prosince roku 1953 držen ve vyšetřovací vazbě. V prosinci 1953 byl pak odsouzen na základě vykonstruovaných obvinění k 15 letům vězení.
V roce 1960 na základě prezidentské amnestie byl z vězení propuštěn a v roce 1969 plně rehabilitován. V době tzv. komunistické první normalizace tehdejšího generálního tajemníka KSČ Gustava Husáka byla jeho rehabilitace revokována. Tato revokace byla od Gustava Husáka zcela pochopitelná, protože se s Dr. Prokopem Drtinou znali ještě z doby, kdy Gustav Husák byl slovenským povereníkem. Dr. Prokop Drtina přes veškerou persekuci své osoby nikdy neopustil od svého smyslu pro spravedlnost, právní čistotu a svůj boj o demokracii dokonce potvrdil i v závěru svého života, kdy podpořil Chartu 77. Bohužel vítězství demokracie v tehdejší Československé socialistické republice dne 17.11.1989 se již nedožil. Dr Prokop Drtina zemřel dne 16.10.1980 v Praze.
Dr. Prokop Drtina svým celoživotním postojem a spisovatelskou činností nám zanechal velký odkaz a výzvu pro současnost a to v podobě základního kréda „Chtraňme svůj národ před jakoukoliv diktaturou a demagogiemi.“ Obé totiž je přímo ničivou infekcí pro každého slušného člověka.
Autor: Vladimír Frőhlich
