Ve druhé polovině 19. století se v českých zemích objevily první pokusy o vybudování a provoz hromadné dopravy. První byla koněspřežná dráha v Brně roku 1869, která však neměla dlouhého trvání (do roku 1874, později též 1876-1880). V roce 1873 byla založena Anglo-česká tramwayová společnost, která měla vybudovat v Praze první koněspřežnou dráhu. Kvůli hospodářským potížím však uspěl až belgický podnikatel Eduard Otlet. Akciová společnost Pražské tramwaye provozovala koňkuod roku 1875.
Jízda koněspřežnou tramvají však nebyla výrazně rychlejší než cesta pěšky (jen cca 8 km/h). Proto se objevovaly návrhy jiných pohonů, mj. parním strojem či spalovacím motorem na svítiplyn. Výstavby se dočkala až elektrická dráha.
První elektrickou dráhu vybudoval v roce 1891 František Křižík. Trať, kterou provozovala jeho společnost Elektrická dráha na Letné v Praze, spojovala horní stanici letenské lanové dráhy a pavilonu Jubilejní zemské výstavy, která se konala v témže roce. První zkušební jízda projela tratí 6. července 1891. O dvanáct dní později byl zahájen pravidelný provoz v intervalu 20 minut. Doba jízdy byla 4 a půl minuty – za tuto dobu bylo možné překonat 766 m trati nejvyšší povolenou rychlostí 10 km/h.
Elektrická dráha vzbudila značnou pozornost, den po zahájení provozu se na ní svezlo na 2 000 lidí. Po dobu trvání výstavy dráhy využilo 163 661 cestujících. V provozu však byla jen do 2. listopadu téhož roku. V následujícím roce musel Křižík zažádat o další povolení k trvalému provozu.
Zájem o cestování na této dráze však opadl. Proto se Křižík rozhodl trať v roce 1893 prodloužit až k Místodržitelskému letohrádku ve Stromovce. Celková délka činila 1,4 km. K přílivu cestujicích to však nestačilo, a trať byla dále ztrátová. V roce 1894 předložil Křižík další návrhy na prodloužení tratě z Letné ke Klárovu a na Malou stranu, počítal však i s dalšími variantami rozšíření. Ani jeden projekt však nebyl schválen.
Zatímco druhá elektrická dráha Praha-Libeň-Vysočany, kterou František Křižík uvedl do provozu roku 1896, přetrvala a stala se součástí pražské tramvajové sítě, provoz letenské dráhy musel Křižík kvůli prodělečnosti ukončit. Naposledy se na trati jezdilo od 17. června do 15. srpna roku 1900. Přestože Křižík neměl původně v plánu dráhu zcela zrušit, byla trať nakonec v letech 1903-4 odstraněna a materiál spolu s vozy využit pro libeňskou dráhu.
Připravil: Tomáš Záležák
Zdroje: www.atlasceska.cz, www.wikipedie.cz
