V roce 1989 byla 10. prosince jmenována nová československá federální vláda v čele s Mariánem Čalfou, tzv. vláda národního porozumění, v níž měla poprvé od roku 1948 Komunistická strana Československa menšinové zastoupení (10:11). Tato „vláda národního porozumění“ dovedla Československo ke svobodným volbám v červnu 1990 a nastartovala první ekonomické reformy. Prezident ČSSR Gustáv Husák po jmenování této vlády podal demisi.
Do té doby nepříliš výrazný Čalfa patřil mezi nejmladší a nejméně zkompromitované členy komunistické elity – ministrem a předsedou legislativní rady vlády se stal až v dubnu 1988. Důvěru OF a Veřejnosti proti násilí zpočátku neměl, ale opozice jej byla ochotna tolerovat s podmínkou, že prvním místopředsedou bude Slovák Ján Čarnogurský. Marián Čalfa se však postupně stal jedním z nejvýraznějších politiků tohoto přelomového období a získal si respekt veřejnosti i opozice. Pomohla mu i znalost tehdejšího právního řádu a svoji loajalitu novým poměrům v Československu naplno osvědčil při prezidentské volbě v závěru roku 1989, kdy díky němu parlament plný komunistů jednohlasně zvedl ruku pro Václava Havla.Po konzultacích s OF a VPN 
Čalfa navrhl 10. prosince prezidentovi jmenování „vlády národního porozumění“, v níž měla KSČ poprvé od roku 1948 menšinové zastoupení (10:11). Kromě komunistů byli mezi navrženými dva socialisté, dva lidovci a sedm nestraníků. Ve vládě zasedli například první místopředsedové Valtr Komárek (KSČ) a Ján Čarnogurský, místopředseda vlády Vladimír Dlouhý (KSČ) či Jiří Dienstbier (ministr zahraničí) a Václav Klaus (ministr financí). V dalších týdnech někteří členové vlády (Komárek, Dlouhý i Čalfa) ukončili své členství v komunistické straně a stranické poměry ve vládě se pak ještě více vychýlily v neprospěch KSČ.
Mandát vlády, která se za dobu své existence ještě několikrát personálně obměnila, byl ukončen prvními svobodnými volbami v červnu 1990. Za svého půlročního působení vláda schválila mimo jiné strategii radikální hospodářské reformy a dospěla ke společnému harmonogramu ekonomických změn pro nejbližší období. Sám Čalfa zůstal premiérem i po volbách, v nichž kandidoval za VPN.
Zdroj: www.ct24.cz
